Víte, že japonština a turečtina má základ v jazyce pravěkých zemědělců ze severovýchodu Asie?
- DATUM:14 srpna, 2025
- AUTOR:Štěpánka Čížková
Jazyky jako japonština, turečtina, korejština, mongolština či tunguzština vycházejí zřejmě z původní mluvy pěstitelů prosa, kteří před 9 tis. lety obývali úrodnou oblast severovýchodní Asie. Nová studie zpochybňuje dosavadní hypotézu o rozšíření těchto jazyků pastevci před 4. tis. lety.
Původ a rané rozšíření těchto jazyků, někdy označovaných jako altajské, patří k jedné z nejdiskutovanějších otázek asijské prehistorie. Jazyky mají mnoho společného, což je jistě do velké míry způsobeno pozdějšími kulturními kontakty. Přesto výzkumy ukázaly, že mají společný původ. Kdy a kde tomu tak bylo, však zůstávalo dosud nejasné. Tým vedený lingvistkou Martine Robbeets z Institutu Maxe Plancka v Jeně nyní spojil lingvistické, archeologické a genetické metody a ukázal, že společný původ lze vysledovat až k prvním zemědělcům, kteří od neolitu (mladší doba kamenná) obývali oblast kolem řeky Liao Che a Amur (dnešní severovýchodní Čína a jihovýchodní Rusko).
Pro lingvistickou část studie byly využity slovníky a terénní práce, díky nimž byl získán rozsáhlý soubor 3 193 údajů představujících 254 základních pojmů slovní zásoby pro 98 tzv. altajských jazyků, včetně dialektů a historických jazykových variant. Zatímco mnohé z těchto termínů byly pravděpodobně převzaty později, vědci byli schopni identifikovat určitou část základní slovní zásoby, která je podobná ve všech jazycích a s vysokou mírou pravděpodobnosti se vrací ke společnému původnímu jazyku. Tato slova se týkají zemědělství a textilní výroby – např. pole, sít, mlít, tkát. Slovo pro proso je také součástí tohoto základního slovníku, zatímco názvy pro jiné obiloviny jako je rýže a pšenice, nikoli.
To je v souladu s archeologickými nálezy, podle kterých lidé v západním povodí řeky Liao Che asi před 9 tis. lety pěstovali proso a vyráběli tkané oděvy, zatímco jiné plodiny začali pěstovat až mnohem později. Ukazují to rozbory publikovaných dat z 255 archeologických lokalit z neolitu a doby bronzové z oblasti severní Číny, jihovýchodního výběžku Ruska (okolí Vladivostoku), z Koreje a Japonska. Součástí byla např. datace 269 pozůstatků raných plodin. Podle vědců vedlo pěstování prosa k nárůstu populace. Zemědělci se tak rozšířili do nových oblastí, kde vytlačili místní lovce a sběrače a jejich jazyky. Kultura pěstitelů prosa se poté rozdělila na dvě větve, které se následně jazykově vyvíjely odděleně. Japonština a korejština vznikla z jedné větve, turečtina a mongolština z druhé. Výzkumy také potvrdili, že pěstování rýže a pšenice se na Korejský poloostrov a do Japonska rozšířilo před 3 tisíci lety.
Hypotézu o původu uváděných jazyků podporují i výsledky genetiky. Vědci provedli analýzu ostatků 19 dávných obyvatel oblasti kolem Amuru, Koreje a několika japonských ostrovů. Zkombinovali ji s již publikovanými genomy obyvatel východoasijských stepí, západního povodí řeky Liao Che, Amuru, Žluté řeky a dalších sousedících oblastí, kteří žili před 300 až 9 500 lety. Data porovnali se 194 dnešními populacemi Eurasie a zjistili, že všichni mluvčí zmíněných jazyků mají společnou genetickou složku, takzvaný „amurský původ“. Genetické analýzy také ukazují až pozdější prolínání s lidmi z jiných oblastí Asie, což naznačuje, že rozšíření takto mluvící populace se časově shodovalo s počátky zemědělství. Impulzem pro tuto studii byly právě nedávné pokroky v genetice kosterních pozůstatků, které otevřeli možnosti k přezkumu pohybu lidí, jazyků a kultur napříč Eurasií.
Pro závěry studie byla rozhodující kombinace více vědeckých metod. „Jedna disciplína sama o sobě nemůže přesvědčivě objasnit hlavní otázky šíření jazyka, ale dohromady tyto tři obory zvyšují věrohodnost a platnost takového scénáře,“ říká Robbeets. Autorka také upozorňuje, že závěry mohou změnit pohled na vlastní identitu, což nemusí být vždy snadné. Znovu se potvrzuje, že historie všech jazyků, kultur a národů je historií vzájemného ovlivňování a prolínání.
Fascinuje Vás pátrání po minulosti lidstva? Přihlaste se ke studiu archeologie na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni.
Zdroje:
https://www.wissenschaft.de/geschichte-archaeologie/wie-sich-transeurasische-sprachen-verbreiteten/
https://www.nature.com/articles/s41586-021-04108-8
DALŠÍ PŘÍSPĚVKY
Kuriózní experimenty
Posted on
Viktor Chejlava
Znáte ten vtip, jak číšník přinese hostu polévku, ve které plave moucha? Host to samozřejmě okamžitě zjistí… Co kdyby ale číšník donesl místo polévky víno? A co kdyby v něm …
Kvízy
Posted on
Viktor Chejlava
Jak nerozhodný zahradník stále přesazoval… I takto by se dala nazvat následující matematická úloha. Zvládnete ji vyřešit i bez podrobné nápovědy?
Aktuality
Posted on
Viktor Chejlava
Věda může bolet. Třeba Justin Schmidt se nechal ve jménu vědy více než tisickrát bodnout a kousnout snad všemi druhy hmyzu na světě. Vytvořil pak vlastní stupnici bolesti. Které bodnutí …