Odmítání vědecky podložených poznatků může mít negativní důsledky pro jednotlivce i společnost. To se ukázalo v době pandemie COVID-19, ale podobné je to např. i s klimatickou změnou. Proč lidé zaujímají tak rozporuplné postoje? Znamená lepší vzdělání vstřícnější vztah k vědě? Nová studie, jejíž hlavní autorkou je Cristina Fonseca (Společnost pro genetiku, Londýn), ukazuje, že tyto postoje nesouvisí tolik s tím, co víme, ale co si myslíme, že víme.

Předchozí práce ukázaly, že neznalost vědeckých faktů a souvislostí často předurčuje výrazně negativní postoje. Dlouho se proto předpokládalo, že osvěta je vhodnou strategií pro lepší přijetí vědeckých výsledků. Nová studie to ale zpochybňuje. Ukazuje se, že lidé, kteří odmítají očkování nebo genové inženýrství, nemají pocit, že o tématu vědí málo. Naopak si často myslí, že tomu dobře rozumí.

Vědci se dotazovali více jak 2000 dospělých Britů na jejich postoje ke genovému inženýrství. Úkolem bylo vyjádřit svůj postoj k následujícím tvrzením, a to na pětibodové stupnici od „rozhodně souhlasím“ až po „rozhodně nesouhlasím“.

• Mnohá tvrzení o přínosech moderní genetiky jsou značně přehnaná.
• Nelze věřit lidem, kteří mají na starosti vývoj v genetice, že budou jednat v zájmu společnosti.

Dále vědci pomocí šesti otázek zjišťovali, jak vysoko účastníci hodnotí své znalosti tématu. Dvě otázky se týkaly vědy obecně, další čtyři se ptaly na pojmy související s genetikou.

• Které z následujících tvrzení vás nejlépe charakterizuje, když vidíte nebo slyšíte vědecké zprávy? Účastníci vybírali ze čtyř možností od „obvykle tomu rozumím“ až po „nevidím, ani neslyším vědecké zprávy“.
• Jak dobře si připadáte informováni o vědě, vědeckém výzkumu a vývoji, pokud vůbec? Opět čtyři možnosti od „velmi dobře informován“ až po „vůbec neinformován“.
• Jak byste ohodnotili své chápání významu pojmu DNA? Výběr z pěti možností od „velmi dobře“ až po „termín jsem neslyšel“. Stejná otázka se týkala pojmů geneticky modifikovaný, přirozený výběr a PCR.

Poté vědci vyzkoušeli skutečnou orientaci respondentů v tématu pomocí 12 tvrzení, u nichž měli rozhodnout, zda jsou pravdivá či nikoliv. Chcete-li si vyzkoušet, jak byste v tomto testu sami uspěli, odpovězte na otázky a správnost svých odpovědí si ověřte po kliknutí na odkaz s řešením níže.

• Všechny rostliny a zvířata mají DNA.
• Kyslík, který dýcháme, pochází z rostlin.
• Klonování živých tvorů vytváří geneticky identické kopie.
• Požitím geneticky modifikovaného ovoce se mohou změnit i geny člověka.
• Veškerá radioaktivita je způsobena člověkem.
• Pohlaví dítěte určují geny matky.
• Elektrony jsou menší než atomy.
• Rajčata přirozeně neobsahují geny – geny se nacházejí pouze v geneticky modifikovaných rajčatech.
• Dinosauři a lidé mají společné předky.
• K šíření nových variant virů může dojít přirozeným výběrem.
• COVID-19 je způsoben bakteriemi.
• Viry jsou menší než bakterie.

Řešení

• Všechny rostliny a zvířata mají DNA. → ANO

• Kyslík, který dýcháme, pochází z rostlin. → ANO

• Klonování živých tvorů vytváří geneticky identické kopie. → ANO

• Požitím geneticky modifikovaného ovoce se mohou změnit i geny člověka. → NE

• Veškerá radioaktivita je způsobena člověkem. → NE

• Pohlaví dítěte určují geny matky. → NE (určuje kombinace genů otce i matky, rozhodující je chromozom od otce)

• Elektrony jsou menší než atomy. → ANO

• Rajčata přirozeně neobsahují geny – geny se nacházejí pouze v geneticky modifikovaných rajčatech. → NE

• Dinosauři a lidé mají společné předky. → ANO

• K šíření nových variant virů může dojít přirozeným výběrem. → ANO

• COVID-19 je způsoben bakteriemi. → NE

• Viry jsou menší než bakterie. → ANO

„Zjistili jsme, že lidé s extrémnějšími postoji, ať už pozitivními nebo negativními, s větší pravděpodobností věří, že genetice rozumí,“ uvedli vědci. Psychologicky to dává smysl: aby člověk zastával rozhodný názor, musí pevně věřit, že chápe základní fakta. Sebevědomí týkající se porozumění tématu bylo ale oprávněné jen u jedinců se silně pozitivními postoji ke vědě. Čím větší byl optimismus postojů, tím větší byly vědecké znalosti a zároveň vyšší úroveň vzdělání účastníků. Pesimističtější postoje více souvisely se subjektivním vnímáním porozumění tématu než s objektivními znalostmi. Tento trend nelze vysvětlit religiozitou, věkem, úrovní vzdělání či politickou příslušností, na což byli účastníci rovněž dotazováni. Obdobné výsledky vědci získali i při dalším dotazování, které se místo genového inženýrství týkalo vakcíny proti Covid-19.

Vedle šíření informací z výzkumu může být proto dobrou strategií pokusit se odstraňovat rozdíly mezi tím, co lidé vědí a co si myslí, že vědí.

Zajímá vás co si lidé myslí a proč? Přihlaste se ke studiu sociologie nebo sociální a kulturní antropologie na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Zdroje:

www.wissenschaft.de/gesellschaft-psychologie/gefuehltes-wissen-beeinflusst-einstellung-zur-wissenschaft/

journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.3001915