Zatímco se svět v jednadvacátém století potýká s pandemií koronaviru označovaného jako COVID-19, nový archeologický objev může změnit pohled na dějiny jiné nemoci. Syfilitida byla dlouhou dobu spojována s objevem Ameriky. Převratné metody výzkumu ale naznačují něco jiného.

V současné době je poměrně zajímavé sledovat, jak nejrůznější politické a společenské tlaky mohou zkreslovat názor na původ nemoci, která aktuálně sužuje celou planetu. Archeologové nyní s pomocí nejnovějších nástrojů vědy možná změní pohled na šíření nemoci, která je z evropského hlediska o celé půltisíciletí starší.

Jedná se o syfilitidu, chorobu přenášenou pohlavním stykem. Dosud jsme považovali za potvrzený fakt, že ji do Evropy zavlekl Kryštof Kolumbus, a to hned při první a nejslavnější ze svých čtyřech výprav přes Atlantik. Byla totiž poprvé identifikována a popsána 3 roky po objevení nového kontinentu, přesněji dva roky po Kolumbově návratu z jeho triumfální výpravy.

Nyní však přišli vědci s převratným objevem. Syfilis je v Evropě přítomen pravděpodobně mnohem déle. Jedná se o závažnou chorobu, která může vést k demenci nebo i úmrtí, neodhalí-li se včas. Zejména během 16. a 17. století si vyžádala miliony obětí.

Vědci se nyní zaměřili na předkolumbovské kosterní pozůstatky nalezené ve Finsku, Holandsku a Estonsku. Metodou tzv. molekulárních hodin zjistili stáří bakteriálního genu. Výstupní data pak porovnali s časovými údaji týkajícími se kosterních pozůstatků a rakví a vytvořili časovou osu.

Podle analýzy genetického kódu se předchůdce moderní syfilitidy vyvinul v období mezi 12. a 16. stoletím. Výsledky nového výzkumu poukazují na to, že nemoc může mít svůj původ v Evropě. Tyto poznatky však teprve musí potvrdit další, přesněji zaměřený výzkum.

Zdroj: DailyMail

Obrázek: Pixabay.com