Vesmír, budoucnost, nové technologie. Sci-fi filmy nám nabízí výklad světa tak, jak ho neznáme. Jak moc se drží skutečných vědeckých konceptů? A může vizionářský filmař inspirovat skutečné vědce? Podívejte se s námi na filmy, které vědu a filmové řemeslo propojily a často ukázaly budoucí směr vývoje technologií.

A kde jinde začít než u skutečné legendy. Stanley Kubrick byl jedním z filmařů, kteří ve svých snímcích opravdu dokázali předvídat technologické inovace, které jsou dnes dobře známé. Film 2001: Vesmírná odyssea byl skutečně filmovou revolucí, až se zdá téměř neuvěřitelné, že měl premiéru již v roce 1968. V tomto filmu se objevuje řada inovativních návrhů a vědeckých vizí, například mezihvězdné plavby. Ale existuje jedna věc, které jste si ve filmu možná ani nevšimli, a kterou pravděpodobně máte doma. A možná na ní čtete tento článek. Právě v tomto snímku se vůbec poprvé objevil tablet. V jedné scéně astronaut ovládá počítač s plochou obrazovkou položený na stole. Ztvárnění zařízení bylo ve skutečnosti tak vizionářské, že společnost Samsung jej použila jako právní argument k obraně proti plagiátorským stížnostem společnosti Apple ohledně designu jejich zařízení.

V roce 2002 přišel do kin snímek Minority Report, ve kterém Steven Spielberg (na motivy scénáře P. K. Dicka) představil svou vizi futuristického světa. Spielberg zde popsal jeden z největších strašáků dnešní doby – zneužívání osobních údajů a s ním spojenou personifikovanou reklamu. Již před šestnácti lety tak varoval před ztrátou soukromí. A ukázal také technologii rozpoznávání obličeje a očí, což je dnes běžná funkce mobilních zařízení.

Film Blade Runner byl natočený opět podle povídky uznávaného autora sci-fi P. K. Dicka. Vize budoucnosti režiséra Ridleyho Scotta přinesla i jednu zajímavou předpověď – obří digitální billboardy. Na podobné si zvykáme ve velkých městech, ale v Blade Runnerovi se objevily vůbec poprvé.

Asi vás nepřekvapí, že i Star Trek představil několik zajímavých technologických řešení. Na lodi Enterprise bylo pomocí replikátorů možné vytisknout kopii téměř všeho, co posádka potřebovala. A během několika vteřin. 3D tiskárny jsou dnes již poměrně běžně využívány, ale vše začalo v roce 1983, kdy jistý Chuck Hull inspirovaný Star Trekem experimentoval s kapalnými fotopolymery a ultrafialovým světlem. Od té doby už jsme schopni tisknout vše od proudových motorů po žebra.

A co Star Wars? “Pomoz mi, Obi-Wane Kenobi, jsi moje jediná naděje,” prosí princezna Leia v hologramu uloženém v R2D2 ve filmu Wars Wars: Epizoda IV. Dobře, s hologramy se dnes ještě běžně nesetkáváme, ale třeba společnost Euclideon připravuje funkční 3D hologramy do zasedacích místností, školních učeben a restaurací. Dokonce plánuje umožnit virtuálním cestujícím navštívit světové destinace pomocí hologramů v životní velikosti.

Science ficton samozřejmě nemůže chybět ani na streamovací platformě Netflix, kde v prosinci 2020 představili projekt fiktivního vědeckého dokumentárního seriálu. Název Svět mimozemšťanů je sice trochu provokativní, ale stojí za ním seriózní práce postavená na závěrech vědců a týmů z mnoha oborů. Jednotlivé části představují sice fiktivní, ale na skutečných přírodních zákonech postavené planety obývané pozoruhodnými tvory, přizpůsobenými tamnímu ekosystému. Vše se přirovnává k jevům, které známe z vlastní rozmanité planety.

Seriál Černé zrcadlo (Black Mirror) si zase pohrává si s myšlenkou, jak fatální dopad mohou mít některé technologie, kterými již nyní disponujeme. Jde o kritikou oceňovaný povídkový seriál, kde každou epizodu zpracuje jiný režisér. Z jejich pohledu na možné důsledky mrazí. Projekt britského Channel 4 je zasazený do blízké budoucnosti. Tak blízké, že se v mnoha ohledech prolíná s dobou, kterou právě prožíváme. První epizoda druhé série vypráví příběh ženy, jejíž partner se zabije při autonehodě. Dozví se ale dozví o službě, která dokáže emulovat zesnulou osobu. Díky poskytnutí sociálních profilů, internetové historie a komunikace zesnulého dokáže služba vytvořit digitální kopii, se kterou mohou pozůstalí komunikovat a chatovat. Jak to celé dopadne vám prozrazovat nebudeme, ale veřte, ani tento díl nenabízí optimistickou vizi využití takovýchto technologií.

Stáli byste o takovouto technologii? Možná nebudete muset dlouho čekat. Společnost Microsoft zveřejnila, že má patent na chatovací umělou inteligenci, která dokáže napodobit každého člověka. Samozřejmě díky veškerým informacím ze sociálních sítí. Díky tomu by inteligence mohla přesně napodobit i hlas. Nemuselo by se jednat ani o skutečné lidi, Microsoft by rád napodobil i fiktivní a historické postavy. Systém inteligence má být natolik sofistikovaný, že zvládne napodobit i typické chování imitovaného člověka. Dokument o patentu lze nalézt na oficiálních stránkách Úřadu Spojených států pro patenty a obchodní značky.

Futuristické nápady ale nemusíme hledat jen v zahraniční kinematografii. V českém seriálu Návštěvníci (1983) se hovoří o CML –  Centrální mozek lidstva, tedy velmi propracované AI (Articifial Inteligence). Návštěvníci používají také videohovory. Vzpomenete si na miniaturní kamery s mikrofonem Oko 1 a Oko 2? Zajímavostí je, že originální seriál s velmi podobným námětem i názvem Travelers (Cestovatelé) nabízí od roku 2016 opět platforma Netflix. Ústředním motivem je opět záchrana lidstva, jak jinak, před děsivou budoucností. Vědci proto vyvinuli mechanismus, který dovoluje lidskému vědomí vracet se do minulosti. Pětice hlavních postav (možná bychom mohli říct duší) tvoří záchranný tým, jenž se vrací do 21. století a vstupuje do těl svých hostitelů v okamžiku, kdy mají zemřít. Největší problém pro fanoušky sci-fi však je, že technologie, které umožňují cestování časem, se tu příliš neřeší. Víte, že to možné je, vidíte, jak se to stane, ale na jakém principu vše funguje, to už je otázka…

Videohovory použil spisovatel a scenárista Ota Hofman už ve filmu Odysseus a hvězdy (1976), ale zde rozhodně nemůžeme hovořit o prvenství. Videohovory nalezneme i ve starších světových filmech. Ten vůbec první se uskutečnil v kultovní německé utopické sci-fi Metropolis z roku 1927!

A čeho dalšího bychom se mohli dočkat? Co třeba těžba surovin z asteroidů? Těžařské lodě putovaly vesmírem už v komediálním sci-fi seriálu Červený trpaslík nebo v sérii Vetřelec. Důvodem by mohl být rostoucí nedostatek zdrojů na planetě Zemi a následné překonání výzev souvisejících s naplněním potenciálu těžby asteroidů, vědeckého výzkumu a poznání okolního vesmíru. Není zcela zřejmé, jestli se extrakce a těžba asteroidů vyvine a zdokonalí dostatečným tempem a mírou potřebnou k naprosté kompenzaci za zužující se pozemské zásoby materiálních zdrojů. Ale asteroidy a prolétající komety jsou vhodné zdroje minerálů a stavebních prvků pro následnou konstrukci materiálů, nebo mohou být pro následné zpracování přeneseny na orbitu Země. Možný výskyt zahrnuje zlato, iridium, stříbro, osmium a mnoho dalších prvků. A třeba železo, hliník a titan by bylo možné použít pro stavební materiály (k 3D tisku) a výrobě nástrojů, slitin v kosmu.

Autoři:

Jakub Truneček, Ladislav Sedlák, Zlata Hokrová