Závěrečná fáze trávicího procesu bývá nespravedlivě zahalena do eufemismů a tabuizována. Některá fakta například o zvířecím trusu jsou přitom pozoruhodná, až fascinující. Pojďme si uvést několik příkladů.

Trus jako surovina pro lidské výrobky

Ze sloního trusu, bohatého na vlákninu, se v Thajsku vyrábí papír a z něj rukodělné zápisníky. Jeden slon přitom denně vytrousí materiál až na 100 stran papíru.

Ve Spojeném království zase vyvinuli technologii, jak pomocí koňského a kravského trusu čistit vodu. K tomuto účelu se využívají také lamy, jejichž výkaly pomáhají rozpouštět kyselinu a odstraňovat rozpuštěné kovy ve znečištěné vodě pocházející z těžebních oblastí.

A víte, co je kopi luwak? Je to jeden z nejdražších druhů kávy. A pokud jste viděli například film Než si pro nás přijde, máte ponětí o tom, že jde o kávové pecičky vytrávené jedním druhem asijské cibetky, u nás známou pod jménem oviječ skvrnitý (Paradoxurus hermaphroditus). Důvodem oblíbenosti této kávy je kromě neobvyklého procesu jejího získávání především fakt, že jsou cibetky vybíravé a pozřou pouze ty nejlepší zralé kávové pecičky. Zažívací proces je poté sladuje a tím sníží hořkou chuť kávy.

Za americké občanské války a ještě za první světové války se k výrobě třaskavin používal netopýří trus. Obsahuje totiž nemalé množství takzvaného salnytru, známého kdysi také jako ledek draselný, dnes dusičnan draselný (KNO3), základní látky používané pro výrobu ohňostrojů a výbušnin. 

Výrazně méně třaskavé jsou výtrusy slavíků se používají v kosmetickém průmyslu, zejména v krémech proti vráskám. Má se totiž za to, že slavičí trus blahodárně zpomaluje stárnutí.

Tak dej cihlu k cihle

Vombati jsou vačnatci, kteří vylučují potravu ve formě kostek. Vědci nyní přišli na to, že je to díky speciálně vyvinutým střevům. Jsou to samotáři, ale protože jejich druzi paradoxně žijí v těsném sousedství, musí si nějak označovat hranice svého teritoria. Staví si tak speciální hraniční patníky, které se díky svému tvaru nerozkutálejí.

Také ve světě hmyzu slouží trus jako stavební materiál. Základem termitišť je natrávené dřevo donesené odjinud.

Další kuriozity

Běhulík dvoupruhý (Rhinoptilus africanus) používá zajímavou strategii pro ochranu svých potomků. Jeho výkaly připomínají ptačí vejce a predátoři si tak dávají pozor, aby se takovému omylu vyhnuli.

Lenochodi jsou sice velmi rychlí plavci, ale nejvíce času tráví v korunách stromu, v bezpečí před predátory. Po souši se pohybují velmi nemotorně a pomalu, čímž šetří drahocennou energii. Potřebu jim v jejich životním tempu stačí udělat jednou týdně, ale musí k tomu slézt ze svého stromu.

Některá zvířata vykonávají potřebu při chůzi. Jiná se potřebují zastavit a přikrčit. Některá po sobě dokonce uklízí. Dělají to především druhy, které se obávají zanechávat stopy kvůli predátorům. Pro ty je naopak šíření pachových stop důležité jako označování teritoria.

Pro zajímavost dodejme, že automobily byly ve svých počátcích považovány za ekologickou alternativu ke koňským povozům. Důvodem bylo nesnesitelné množství koňských výkalů povalujících se po komunikacích.

Zdroj: Earth Rangers

Titulní fotografie: pixabay.com