Víte, že spolu stromy tvoří propojená společenství?

Vnímáte stromy jako jednotlivé organismy, které ve svém prostředí fungují samostatně, každý sám za sebe? Terénní práce kanadské vědkyně vyvrací tento náš utkvělý názor a otevírá pole pro zcela nové vnímání i praktickou aplikaci nabytých poznatků.

Podle dlouhodobých výzkumů ekoložky Suzanne Simard spolu stromy dokáží nejen komunikovat, ale dokonce si dovedou vzájemně pomáhat. Vytvářejí společenství a poznají své „příbuzné“, které ve své ochraně a pomoci zvýhodňují. 

Dokáží však pomáhat i jiným druhům. Simard na konkrétním příkladu ukazuje, jak si jedle vyměňují živiny s břízami v závislosti na změnách vyplývajících z povahy ročních období. 

Pomáhá jim v tom symbiotická mykorhizní houba, která kolonizuje jejich kořeny. Ta stromy pod zemí propojuje do speciální sítě, přes kterou si vyměňují informace a sdílí životadárné látky. Informace se týkají například napadání hmyzem nebo hrozeb bezprostředně vyplývající ze stavu nebo momentálního vývoje prostředí, ve kterém žijí. Podzemním lesním sítím říká vědkyně Wood Wide Web, což je analogie s naší World Wide Web

Lidé, nevědomi si tohoto propojení, stromová společenství odjakživa narušují nešetrným hospodařením. I to je jeden z faktorů zrychlující se klimatické krize.

Podle Simmardové však můžeme podniknout spoustu kroků k tomu, abychom stromy a jejich společenství chránili, a zpomalili tak globální oteplování planety. Hlavní roli může hrát ochrana starých vzrostlých jedinců, kterým Simard říká mateřské stromy. Ty by díky své vysoké schopnosti fotosyntézy, vyživování dalších stromů, cirkulace vody a také své paměti měly pomoci udržet či dokonce zvýšit odolnost, biodiverzitu a dlouhodobé zdraví lesů.

Zajímají vás stromy a další rostliny? Přihlaste se ke studiu na Oddělení biologie pod Centrem biologie, geověd a envigoniky na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

 

 

Titulní obrázek: Pixabay

Zdroje: New ScientistScientific American