Lidé mají již od raného období ve zvyku zaznamenávat si nejrůznější informace. Paleta používaných médií je bohatá – od nástěnných maleb, vyrývaných značek a papyru až po dnešní digitální nosiče.

Jedním z takových prostředků hojně se vyskytujících ve starověku byla takzvaná ostraka. Ostrakon byl vlastně obyčejný střep hliněné nádoby. Jejich dostupnost tak byla velmi vysoká.

Díky své rozšířenosti a jakémusi podřadnějšímu charakteru se na ně zaznamenávaly především ty nejběžnější věci. Nákupní seznamy, účtenky, soukromá korespondence, výčty z prádelny, ale také kopie nebo úryvky literárních děl.

Archeologové objevili nyní ve starověkém egyptském městě Athribis rozsáhlou sbírku takovýchto tabulek, čítající přes 18 tisíc kusů. 

Jsou popsány především takzvaným démotickým písmem používaným v ptolemaiovském a římském období v administrativě. Zhruba pětinu jich ale tvoří i záznamy hieratickým písmem, hieroglyfy, řeckým písmem a vzácně i koptštinou nebo arabštinou.

Velké množství keramických střepů je odkazem starověké školy. Záznamy obsahují čísla, názvy měsíců, aritmetické úlohy, gramatická cvičení nebo například takzvanou ptačí abecedu, ve které jsou k písmenům přiřazeni ptáci, kteří na daný znak začínají.

Několik stovek ostraka je pak popsáno opakujícími se vzorci a texty. Mohlo se tedy jednat o starý známý školní trest, kdy žáci museli mnohokrát opisovat podle předlohy.

To ale není jediný postih, se kterým se tyto zdánlivě obyčejné střepy pojí. Od slova ostrakon je odvozen termín ostrakizace. Znamená vyloučení z komunity. Hliněné fragmenty se totiž používaly ve starověkých Aténách k hlasování o vypovězení občana z města.

Zajímá vás odkrývání každodenního života v dávných dobách? Přihlaste se ke studiu na Katedře archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.    

Obrázek: Pixabay.com

Zdroj: Sci News