Kosmickou éru lidstva urychlil vesmírný závod velmocí za Studené války. První krok udělal Sovětský svaz, když roku 1957 vyslal na oběžnou dráhu první člověkem zhotovenou družici.
Když krátce po porážce zemí Osy nastalo období Studené války, začaly dvě největší světové mocnosti z obou táborů horečně soupeřit také v oblasti vědy. Jedním ze symbolů Studené války se stal závod o dobytí vesmíru.
Sovětský svaz se rozhodl učinit krok k prvenství a namísto pečlivě připravované, ale včas nedokončené složitější družice kvapně sestavil Sputnik 1, lehkou a jednoduchou družici s vysílačkou. Její mise byla prostá – ověřit uskutečnitelnost vesmírného letu. A samozřejmě pomoci SSSR předběhnout západního rivala.
Šlo o hliníkovou kouli o průměru 58 cm a hmotnosti pouhých 83,6 kg. Uvnitř se nacházela baterie, ventilace, čidla tlaku a teploty a dva vysílací moduly. Kulovité tělo doplňovaly dva páry antén.
Z kazašského kosmodromu Bajkonur v tehdejším SSSR vynesla 4. října 1957 družici na oběžnou dráhu R-7, původně mezikontinentální balistická raketa vyvinutá k vojenským účelům. Také proto, že předtím proběhlo mnoho neúspěšných testů samotných raket, se Sověti rozhodli pro jednodušší družici nižší váhy, jen se základním přístrojovým vybavením.
Sputnik 1 byl velmi lesklý a někdy jej bylo možné spatřit ze Země pouhým okem. Domovskou planetu nakonec obletěl 1440krát. 3. ledna 1958 se dostal do zemské atmosféry a shořel.
Takřka přesně dva roky po vypuštění první vesmírné družice, 7. října 1959, si Sověti v kosmonautice připsali další velký úspěch, když jejich Luna 3 pořídila první fotografický snímek odvrácené strany Měsíce.
Foto: pixabay.com