Jak zkrátit cestu stejným dopravním prostředkem ze tří hodin na třicet minut? V Číně na otázku odpověděli vybudováním nové komunikace, překonávající některé stávající rekordy.
23. října uplynul rok od chvíle, kdy čínský prezident oficiálně otevřel nejdelší v moři stojící most na světě. Jeho celková délka je 55 kilometrů. Spojuje Hongkong, Ču-chaj a Macao. Představovat si tuto stavbu jako nepřerušenou mostní konstrukci klenoucí se přes moře v této rekordní délce je však ošidné.
Nejdelší celistvá část se skládá ze tří visutých mostů a dosahuje úctyhodných 22,9 km. Přes jeden uměle vybudovaný ostrov se pak konstrukce noří do 6,7 km dlouhého podmořského tunelu, kde v nejzazším místě dosáhne hloubky 44,5 metru, aby se přes další znovu vynořila nad hladinu. Nad ní překoná zbývající mořský úsek a kolem hongkongského letiště Čch’-lie-ťiao vede kombinací stavebních prvků, včetně dalšího umělého ostrova a tunelu, dopravu až do Hongkongu.
Posílení klíčového dopravního uzlu
Náklady ve výši přibližně 20 miliard dolarů, které byly na stavbu uskutečněnou mezi lety 2009 a 2018 vynaloženy, se vzhledem k vytíženosti tak klíčového dopravního uzlu nepochybně vyplatí. Spojení mezi Hongkongem a deltou Perlové řeky na pevninské části Číny se totiž zkrátilo z více než tří hodin na pouhých třicet minut. Díky podmořskému tunelu nebyly narušeny ani frekventované tepny lodní dopravy.
Celá konstrukce má odolat silnému tajfunu či zemětřesení o síle do 8 stupňů Richterovy stupnice. Neohrozí ji ani náraz nákladní lodě. Z množství použité oceli by bylo možné postavit 60 Eiffelových věží.
Projekt čelí kritice
Četná prvenství a rekordy stavby může kazit její kontroverzní přijetí. Při jejím budování totiž přišlo o život sedm dělníků a dalších 275 jich bylo zraněno. Některé zdroje dokonce uvádějí vyšší čísla. S projektem se pojí korupční aféry a hovoří se rovněž o nepřiměřeném dopadu na životní prostředí.
V regionu byly navíc ve stejné době dokončeny další dopravní sítě, což snížilo původní odhady vytíženosti mostu proklamující počet 9 200 vozidel denně.
Tři zívnutí a dost!
Dopravní komunikaci sledují kamery několika typů. Kromě těch, které mají spolu s četnými policejními hlídkami za úkol odhalit potenciální teroristický útok, jsou to například speciální kamery identifikující známky únavy podle krevního tlaku či počtu zívnutí. Zívnete-li více než třikrát, systém na možné riziko upozorní místní autority.
Zajímavostí je, že se během cesty řidiči ve speciálně upravených zónách přeřazují do pruhu v opačném směru. V Hongkongu a Macau se jezdí vlevo, zatímco na čínském území vpravo.
foto: https://www.nytimes.com/2018/10/23/world/asia/china-bridge-hong-kong-macau-zhuhai.html