Kvíz: Hudba
Závěrečný přehled
Zodpovězeno 0 z 8 otázek
Otázky:
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
Information
Dokážeš číst mezi řádky? I na notové osnově? Pak je tento hudební kvíz přímo pro tebe!
Je nám líto, tento kvíz smíte vyplnit pouze jednou.
Quiz is loading...
You must sign in or sign up to start the quiz.
Abyste mohli vyplnit tento kvíz, nejdřív musíte splnit tenhle:
Výsledek
Odpověděli jste správně na 0 z 8 otázek
Váš čas:
Čas vypršel
Získali jste 0 z 0 bodů, (0)
Rubriky
- Žádná rubrika 0%
-
Tohle téma (zatím) není tvoje parketa, ale co není, může být. Co zkusit další kvíz? Ještě jich tu pár zbývá!
Zajímá tě hudba a hudební věda? Přihlas se ke studiu na katedře hudební výchovy a kultury na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
-
Byl to boj, ale tys to nevzdal/a, a to se cení. Určitě ses dozvěděl/a něco nového. Co zkusit další kvíz? Ještě jich tu pár zbývá!
Zajímá tě hudba a hudební věda? Přihlas se ke studiu na katedře hudební výchovy a kultury na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
-
Skvělá práce! Gratulujeme! Tohle jsi zvládl/a na jedničku. Co zkusit další kvíz? Ještě jich tu pár zbývá!
Zajímá tě hudba a hudební věda? Přihlas se ke studiu na katedře hudební výchovy a kultury na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- Zodpovězeno
- Poznačené otázky
-
Otázka 1 / 8
1. Otázka
Když ladíte hudební nástroj, ladíte ho na určitou frekvenci, která se udává v v jednotkách hertz (Hz). Víte, na jakou frekvenci se ladí v orchestru komorní tón A?
Správně
Je to tak! Nástroje se dnes obvykle ladí tak, aby frekvence komorního a byla 440 Hz.
Přestože mnoho orchestrů tento standard dodržuje, jsou výjimky. Např. Newyorská filharmonie ladí na A = 442 Hz. Totéž ladění je často používáno v Dánsku, Francii, Maďarsku, Itálii, Norsku a Švýcarsku. Téměř všechny moderní orchestry v Německu a Rakousku ladí na A = 443 Hz, stejně jako některé orchestry v Rusku, Švédsku a Španělsku. Bostonský symfonický orchestr ladí na A = 441 Hz.
V praxi většina orchestrů ladí podle hoboje a většina hobojistů ladí podle elektronické ladičky. Některé orchestry používají elektronický tónový generátor. Pokud se hraje s pevně naladěným nástrojem jako je např. klavír, pak orchestr obvykle ladí podle něj – klavír je obvykle naladěn na standardní komorní A. Celkově se má za to, že se komorní tón od poloviny 20. století zvyšuje, ale narůst je o hodně pomalejší než tomu bylo v minulosti. Naopak některé orchestry, jako třeba Berlínští filharmonikové ladí o něco níže (443 Hz) než ladili dříve (445 Hz).
Orchestry na Kubě obvykle ladí A = 436 Hz takže jim struny, které je tam téměř nemožné sehnat, vydrží déle.Špatně
Bohužel ne. Nástroje se dnes obvykle ladí tak, aby frekvence komorního a byla 440 Hz.
Přestože mnoho orchestrů tento standard dodržuje, jsou výjimky. Např. Newyorská filharmonie ladí na A = 442 Hz. Totéž ladění je často používáno v Dánsku, Francii, Maďarsku, Itálii, Norsku a Švýcarsku. Téměř všechny moderní orchestry v Německu a Rakousku ladí na A = 443 Hz, stejně jako některé orchestry v Rusku, Švédsku a Španělsku. Bostonský symfonický orchestr ladí na A = 441 Hz.
V praxi většina orchestrů ladí podle hoboje a většina hobojistů ladí podle elektronické ladičky. Některé orchestry používají elektronický tónový generátor. Pokud se hraje s pevně naladěným nástrojem jako je např. klavír, pak orchestr obvykle ladí podle něj – klavír je obvykle naladěn na standardní komorní A. Celkově se má za to, že se komorní tón od poloviny 20. století zvyšuje, ale narůst je o hodně pomalejší než tomu bylo v minulosti. Naopak některé orchestry, jako třeba Berlínští filharmonikové ladí o něco níže (443 Hz) než ladili dříve (445 Hz).
Orchestry na Kubě obvykle ladí A = 436 Hz takže jim struny, které je tam téměř nemožné sehnat, vydrží déle.
-
Otázka 2 / 8
2. Otázka
Do jaké skupiny nástrojů patří saxofon?
Správně
Je to tak! Saxofon je sice plechový, ale tvorba tónu probíhá na jazýčku saxofonu, kde je vložen dřevěný plátek. Stejně tak příčné flétny či pikoly bývají vyrobené z plechu, řadí se mezi dřevěné dechové nástroje. Do této skupiny nástrojů patří také klarinet, hoboj, anglický roh nebo fagot.
Špatně
Bohužel ne. Saxofon je sice plechový, ale tvorba tónu probíhá na jazýčku saxofonu, kde je vložen dřevěný plátek. Stejně tak příčné flétny či pikoly bývají vyrobené z plechu, řadí se mezi dřevěné dechové nástroje. Do této skupiny nástrojů patří také klarinet, hoboj, anglický roh nebo fagot.
-
Otázka 3 / 8
3. Otázka
V jakém tempu se hraje allegro? Uváděno v úderech za minutu (BPM – beats per minute).
Správně
Je to tak! Allegro (rychle) se hraje v tempu 120 – 130/min.
Tempo určuje v hudbě rychlost pohybu v čase. Každá skladba má své tempo, které se v notovém záznamu vyznačuje buď příslušným názvem nebo číslicemi, představujícími počet dobových jednotek (čtvrťových not) za minutu. Číselné označení se provádí v notovém záznamu zápisem tzv. BPM (beats per minute), tedy (doslovně přeloženo) počtu úderů za minutu. Slovní označení tempa představují na rozdíl od číselného nikoli přesný počet dobových jednotek za minutu, ale jejich přibližné rozpětí. Základem, od kterého se odvozují, je tzv. „normální rychlost“, která odpovídá klidové rychlosti lidského tepu, tedy 60–90 úderů za minutu, a představuje orientačně střední tempo. Změny tempa uvnitř skladby jsou na příslušném místě notového záznamu vyznačovány slovně.
Pro slovní označení se užívá většinou italského názvosloví.
Špatně
Bohužel ne. Allegro (rychle) se hraje v tempu 120 – 130/min.
Tempo určuje v hudbě rychlost pohybu v čase. Každá skladba má své tempo, které se v notovém záznamu vyznačuje buď příslušným názvem nebo číslicemi, představujícími počet dobových jednotek (čtvrťových not) za minutu. Číselné označení se provádí v notovém záznamu zápisem tzv. BPM (beats per minute), tedy (doslovně přeloženo) počtu úderů za minutu. Slovní označení tempa představují na rozdíl od číselného nikoli přesný počet dobových jednotek za minutu, ale jejich přibližné rozpětí. Základem, od kterého se odvozují, je tzv. „normální rychlost“, která odpovídá klidové rychlosti lidského tepu, tedy 60–90 úderů za minutu, a představuje orientačně střední tempo. Změny tempa uvnitř skladby jsou na příslušném místě notového záznamu vyznačovány slovně.
Pro slovní označení se užívá většinou italského názvosloví.
-
Otázka 4 / 8
4. Otázka
Mnoho skvělých skladatelů zkomponovalo tzv. requiem. Mezi nejkrásnější a nejhranější patří ta od Mozarta, Berlioze nebo Dvořáka. Víte ale, co rekviem znamená?
Správně
Je to tak! Rekviem (lat.: Missa pro defunctis, Missa defunctorum, též Requiem), česky zádušní mše nebo mše za zemřelé, je v katolické liturgii mše sloužená jako součást pohřebních obřadů či při příležitosti zvláštní vzpomínky na zemřelého.
Tématem mše za zemřelé je modlitba za spásu duše zemřelého. Text mše nebyl zpočátku jednotný a v různých zemích Evropy se lišil. Sjednocení přinesl až tridentský koncil, který zasedal v letech 1545 až 1563. Další změny nastaly po druhém vatikánském koncilu. Název rekviem pochází od prvních slov latinského textu: Requiem aeternam dona eis, Domine.
Špatně
Bohužel ne.
Rekviem (lat.: Missa pro defunctis, Missa defunctorum, též Requiem), česky zádušní mše nebo mše za zemřelé, je v katolické liturgii mše sloužená jako součást pohřebních obřadů či při příležitosti zvláštní vzpomínky na zemřelého.
Tématem mše za zemřelé je modlitba za spásu duše zemřelého. Text mše nebyl zpočátku jednotný a v různých zemích Evropy se lišil. Sjednocení přinesl až tridentský koncil, který zasedal v letech 1545 až 1563. Další změny nastaly po druhém vatikánském koncilu. Název rekviem pochází od prvních slov latinského textu: Requiem aeternam dona eis, Domine.
-
Otázka 5 / 8
5. Otázka
Každá symfonie se skládá z několika vět. Víte, kolik jich obvykle bývá?
Správně
Je to tak. Počet vět závisí na autorovi hudebního díla, na době vzniku, stylu apod. Nejobvyklejší bývají pro symfonie z období počátku klasicismu 3 věty, od období vrcholného klasicismu (Beethoven) a později v romantismu 4 věty. Mezi jednotlivými větami se netleská. Za nejdokonalejší symfonická díla lze považovat skladby Haydnovy (přes 100 programních symfonií), Mozartovy (např. Symfonie č. 25 g-moll, Symfonie č. 40 g-moll, Symfonie č. 41 C dur „Jupiterská“), Beethovenovy (především 3. Eroica, 5. „Osudová“, 6. „Pastorální“, či 9. „S ódou na radost“) nebo Dvořákovy symfonie č. 7–9 .
Špatně
Bohužel ne. Počet vět závisí na autorovi hudebního díla, na době vzniku, stylu apod. Nejobvyklejší bývají pro symfonie z období počátku klasicismu 3 věty, od období vrcholného klasicismu (Beethoven) a později v romantismu 4 věty. Mezi jednotlivými větami se netleská. Za nejdokonalejší symfonická díla lze považovat skladby Haydnovy (přes 100 programních symfonií), Mozartovy (např. Symfonie č. 25 g-moll, Symfonie č. 40 g-moll, Symfonie č. 41 C dur „Jupiterská“), Beethovenovy (především 3. Eroica, 5. „Osudová“, 6. „Pastorální“, či 9. „S ódou na radost“) nebo Dvořákovy symfonie č. 7–9 .
-
Otázka 6 / 8
6. Otázka
Kolik strun má harfa?
Správně
Je to tak! Koncertní harfa má typicky 47 strun, váží přibližně 36 kilogramů, na výšku měří 1,8 metru, na délku 1,2 metru a na konci rezonátoru je široká 55 cm. Tah všech strun činí dohromady asi 10 000 Newtonů.
Špatně
Bohužel ne. Koncertní harfa má typicky 47 strun, váží přibližně 36 kilogramů, na výšku měří 1,8 metru, na délku 1,2 metru a na konci rezonátoru je široká 55 cm. Tah všech strun činí dohromady asi 10 000 Newtonů.
-
Otázka 7 / 8
7. Otázka
Kolik šestnáctinových not odpovídá délkou jedné notě půlové?
Správně
Je to tak! Hodnota noty udává, kolik dob nota představuje a určuje relativní délku tónu:
celá nota – 4 doby
půlová nota („půlka“) – 2 doby
čtvrťová nota („čtvrtka“) – 1 doba
osminová nota („osmina“) – půl doby
šestnáctinová nota („šestnáctina“) – čtvrt doby
dvaatřicetinová nota – osmina doby
čtyřiašedesátinová nota – šestnáctina doby
Špatně
Bohužel ne. Hodnota noty udává, kolik dob nota představuje a určuje relativní délku tónu:
celá nota – 4 doby
půlová nota („půlka“) – 2 doby
čtvrťová nota („čtvrtka“) – 1 doba
osminová nota („osmina“) – půl doby
šestnáctinová nota („šestnáctina“) – čtvrt doby
dvaatřicetinová nota – osmina doby
čtyřiašedesátinová nota – šestnáctina doby
-
Otázka 8 / 8
8. Otázka
Co v hudbě znamená koruna?
Správně
Je to tak! Fermáta anebo koruna (též korunka) je značka v notovém zápise nad (výjimečně pod) notou anebo pomlčkou, která předpisuje, že zahraná nota anebo pomlčka má trvat déle, než je její normální trvání podle zápisu.
Toto prodloužení fermátou není přesně určené, ale mělo by být přiměřené charakteru skladby (písně), tempu, náladě; případně závisí na vkusu interpreta. Zpravidla se prodloužení noty rovná dvojnásobku její původní hodnoty. Skladatel může fermátu do jisté míry specifikovat tím, že k ní připojí označení lunga (dlouhá) anebo brevis (krátká).
Špatně
Bohužel ne. Fermáta anebo koruna (též korunka) je značka v notovém zápise nad (výjimečně pod) notou anebo pomlčkou, která předpisuje, že zahraná nota anebo pomlčka má trvat déle, než je její normální trvání podle zápisu.
Toto prodloužení fermátou není přesně určené, ale mělo by být přiměřené charakteru skladby (písně), tempu, náladě; případně závisí na vkusu interpreta. Zpravidla se prodloužení noty rovná dvojnásobku její původní hodnoty. Skladatel může fermátu do jisté míry specifikovat tím, že k ní připojí označení lunga (dlouhá) anebo brevis (krátká).
