Jen málo lidí považuje vesmír jako nudné téma. Připravili jsme pro vás několik fascinujících otázek, které vám můžou odhalit další tajemství vesmíru. Dokážete rozpoznat pravdivost tvrzení týkajících se nejen naší Slunečního soustavy a vzdálených hvězd?
Pravda nebo Lež? - VESMÍR
Časový limit: 0
Závěrečný přehled
Zodpovězeno 0 z 5 otázek
Otázky:
1
2
3
4
5
Information
V tomto krátkém kvízu si ověříte své znalosti či odhady! Odpovědi jsou typu PRAVDA/LEŽ a vy musíte rozhodnout, zda je daný výrok pravdivý či nikoliv.
Je nám líto, tento kvíz smíte vyplnit pouze jednou.
Quiz is loading...
You must sign in or sign up to start the quiz.
Abyste mohli vyplnit tento kvíz, nejdřív musíte splnit tenhle:
Výsledek
Odpověděli jste správně na 0 z 5 otázek
Váš čas:
Čas vypršel
Získali jste 0 z 0 bodů, (0)
Rubriky
Žádná rubrika0%
1
2
3
4
5
Zodpovězeno
Poznačené otázky
Otázka 1 / 5
1. Otázka
Každý rok se Měsíc od Země vzdálí zhruba o 3,8 cm.
Správně
PRAVDA!
Pomocí speciálních odrazek a laseru, které zanechali v roce 1969 astronauti na povrchu Měsíce, můžeme dnes přesně změřit rychlost vzdalování Měsíce od Země. Tato rychlost je zhruba 3,8 cm/rok.
Jednou za čas NASA vyšle k Měsící paprsek světla a čeká, za jak dlouho se odrazí zpátky. Poté díky výpočtům určí, zda se Měsíc vzdálil a o kolik. Díky těmto poznatkům víme, že před 2,45 miliardami let byl Měsíc mnohem blíže – pokud bychom to převedli na dobu oběhu Měsíce kolem Země, zvládnul to tehdy za 16,9 hodin v porovnání s dnešními 24 hodinami.
PRAVDA!
Pomocí speciálních odrazek a laseru, které zanechali v roce 1969 astronauti na povrchu Měsíce, můžeme dnes přesně změřit rychlost vzdalování Měsíce od Země. Tato rychlost je zhruba 3,8 cm/rok.
Jednou za čas NASA vyšle k Měsící paprsek světla a čeká, za jak dlouho se odrazí zpátky. Poté díky výpočtům určí, zda se Měsíc vzdálil a o kolik. Díky těmto poznatkům víme, že před 2,45 miliardami let byl Měsíc mnohem blíže – pokud bychom to převedli na dobu oběhu Měsíce kolem Země, zvládnul to tehdy za 16,9 hodin v porovnání s dnešními 24 hodinami.
Jeden den na Venuši trvá stejně dlouho jako půl roku na Zemi.
Správně
LEŽ!
Venuše se otáčí pomaleji než Země, den je na ní v porovnání se Zemí skutečně delší. Půl roku na Zemi trvá 182,5 dní, pokud budeme počítat s nepřestupným rokem (u přestupného trvá půl roku 183 dní). I to je však pořád méně, než jak dlouho zabere Venuši otočení kolem její vlastní osy! V převodu na naše zemské dny jí to trvá 243 dní.
Zajímavostí pak je i to, že Venuše oběhne Slunce už za 225 dní – rok na Venuši je kratší než den na Venuši.
LEŽ!
Venuše se otáčí pomaleji než Země, den je na ní v porovnání se Zemí skutečně delší. Půl roku na Zemi trvá 182,5 dní, pokud budeme počítat s nepřestupným rokem (u přestupného trvá půl roku 183 dní). I to je však pořád méně, než jak dlouho zabere Venuši otočení kolem její vlastní osy! V převodu na naše zemské dny jí to trvá 243 dní.
Zajímavostí pak je i to, že Venuše oběhne Slunce už za 225 dní – rok na Venuši je kratší než den na Venuši.
Když se astronaut nachází ve stavu beztíže, jeho výška se v průměru zvýší o 3 %.
Správně
PRAVDA!
Je to způsobeno absencí gravitace na naší oběžné dráze. Gravitace na Zemi táhne naši páteř dolů, ve vesmíru však tato síla nepůsobí – páteř se tedy protáhne a astronaut “vyroste” v průměru o 3 % své původní výšky.
U průměrně vysokého člověka (180 cm) to znamená růst o zhruba 5 až 6 cm. Změna výšky však není trvalá. Jakmile se astronaut vrátí zpět na Zemi, vrátí se i jeho původní výška. Astronaut ve vesmíru ve skutečnosti nevyroste, jen se dočasně protáhne. 🙂
PRAVDA!
Je to způsobeno absencí gravitace na naší oběžné dráze. Gravitace na Zemi táhne naši páteř dolů, ve vesmíru však tato síla nepůsobí – páteř se tedy protáhne a astronaut “vyroste” v průměru o 3 % své původní výšky.
U průměrně vysokého člověka (180 cm) to znamená růst o zhruba 5 až 6 cm. Změna výšky však není trvalá. Jakmile se astronaut vrátí zpět na Zemi, vrátí se i jeho původní výška. Astronaut ve vesmíru ve skutečnosti nevyroste, jen se dočasně protáhne. 🙂
LEŽ!
Slunce je hvězda spektrální třídy G2V, kterým se říká žlutý trpaslík. I přesto však není barva Slunce (ani jiných žlutých trpaslíků) žlutá. Tyto hvězdy vyzařují v celém elektromagnetickém spektru a jejich povrchová teplota se pohybuje mezi 5200 a 5900 K.
Teplota na povrchu Slunce je zhruba 5 800 K, proto má maximum vyzařování na vlnové délce 501 nm, což je ve žluto-zelené části viditelného spektra, vyzařuje ale i další vlnové délky. Lidé ho ze země vnímají jako žluté, to však způsobuje rozptyl světla v atmosféře. Ve skutečnosti je Slunce bílé.
LEŽ!
Slunce je hvězda spektrální třídy G2V, kterým se říká žlutý trpaslík. I přesto však není barva Slunce (ani jiných žlutých trpaslíků) žlutá. Tyto hvězdy vyzařují v celém elektromagnetickém spektru a jejich povrchová teplota se pohybuje mezi 5200 a 5900 K.
Teplota na povrchu Slunce je zhruba 5 800 K, proto má maximum vyzařování na vlnové délce 501 nm, což je ve žluto-zelené části viditelného spektra, vyzařuje ale i další vlnové délky. Lidé ho ze země vnímají jako žluté, to však způsobuje rozptyl světla v atmosféře. Ve skutečnosti je Slunce bílé.
Druhou nejbližší hvězdou k planetě Zemi je Sirius A.
Správně
LEŽ!
Nejbližší hvězdou k planetě Zemi je Slunce, srdce naší Sluneční soustavy. Hvězda Sirius A je od Země vzdálena zhruba 8,7 světelných let. Tato hvězda, která je oproti Slunci dvojnásobná, je sice nejjasnější hvězdou na noční obloze, ale není druhou nejbližší hvězdou. Tou je hvězda Proxima Centauri nacházející se v trojhvězdném systému Alpha Centauri, která se od nás nachází něco přes 4,2 světelných let.
LEŽ!
Nejbližší hvězdou k planetě Zemi je Slunce, srdce naší Sluneční soustavy. Hvězda Sirius A je od Země vzdálena zhruba 8,7 světelných let. Tato hvězda, která je oproti Slunci dvojnásobná, je sice nejjasnější hvězdou na noční obloze, ale není druhou nejbližší hvězdou. Tou je hvězda Proxima Centauri nacházející se v trojhvězdném systému Alpha Centauri, která se od nás nachází něco přes 4,2 světelných let.
Chtěli byste se alespoň trochu zabývat vesmírem? Přihlaste se ke studiu na Katedře matematiky, fyziky a technické výchovy Fakulty pedagogické na Západočeské univerzitě v Plzni. Oddělení fyziky nabízí i předmět Astronomie pro každého, kterou si můžete zapsat během studia jakéhokoli studijního programu!
