Proč máme letní čas? A proč se bude rušit?

Nápad s letním časem měl pomoci lidem maximálně využít denního světla. Dnes se čas změní ve více než 70 zemích po celém světě, i když se stále vedou debaty o skutečném přínosu střídání letního a zimního času. 

Jaro s sebou po dlouhé zimě přináší řadu změn. Teplejší počasí, delší dny, rozkvetlé parky a také změnu času. Většinou se tak děje během brzkého ráno poslední neděle v březnu, kdy si lidé na severní polokouli posunou ručičky na hodinkách o hodinu vpřed (máte pravdu, majitelé iPhonu nebo jiných chytrých telefonů na zařízeních žádné ručičky hledat nemusejí, čas se jim na nich změní automaticky 😉).

Už teď je ale jisté, že střídání zimního a letního času skončí po rozhodnutí Evropského parlamentu v roce 2021. Co myslíte? Který z časů zůstane celoročně? Touto otázkou se zabývají všechny evropské státy. Zatímco česká vláda se kloní k zimnímu, veřejnost si spíš přeje letní. Ten ostatně preferují i okolní státy v čele s Německem a Češi se tak zřejmě budou muset přizpůsobit. V noci na neděli nás tak čeká jedno z posledních přeřizování zimního času na letní.

Dnes spíše zanedbatelné energetické úspory byly dříve důvodem pro zavedení letního času. Odpůrci poukazují hlavně na zdravotní potíže, které může časový posun způsobovat citlivým jedincům. Právě zdravotní rizika vyvolávají mezi lidmi diskuze. Podle lékařů si na změnu času zvykají starší lidé a děti asi týden s tím, že horší je březen, kdy se musí vstávat fakticky o hodinu dříve. Někteří lidé ale vnímají letní čas pozitivně kvůli tomu, že je v letních měsících déle vidět, a tudíž mohou venku trávit více času.

Už v roce 1784 se objevila v dopise Benjamina Franklina první zmínka, která se podobala systému zavedení letního času. Bylo to však míněno ironicky, jelikož Franklin se zmiňoval o tom, že by lidé měli chodit spát i vstávat dříve, aby lépe využili denního světla.

Dnes se nejvíce zásluh na poli střídání času připisuje londýnskému staviteli Williamu Willettovi, který ve své práci Plýtvání denního světla z roku 1907 změnu času v letním období poprvé vážně navrhl. Podařilo  se to prosadit ale až o devět let později a poprvé se tak stalo 14. dubna 1916 ve Švédsku. V průběhu první světové války se postupně začaly přidávat i další země, ale po jejím skončení byl ve většině zemí, stejně tak v tehdejším Československu, zrušen. S druhou světovou válkou byl letní čas znovu zaveden, ale opět zrušen byl v roce 1950. Nepřetržitě byl v Československu letní čas uzákoněn v roce 1979. Později se ustálilo pravidlo, podle kterého se na letní čas přecházelo poslední březnový víkend, v noci ze soboty na neděli, a zpět poslední víkend v září.

A jak se líbí střídání zimního a letního času vám? Jste pro jeho zachování? Například v Rusku byl zaveden “věčný” zimní čas a jeho střídání s letním bylo zrušeno. Podívejte se na povedené video z dílny National Geographic, které problémy spojené se střídáním časů popisuje.

 

zdroj:

National Geographic https://www.nationalgeographic.com/science/topics/reference/daylight-saving-time/

Wikipedia https://cs.wikipedia.org/wiki/Letn%C3%AD_%C4%8Das

iDnes https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/stridani-casu-letni-cas-zimni-cas-politici-anketa.A190329_101956_domaci_bur

Foto:

http://pixabay.com