Divocí koně, sobi a zubři mohou zpomalit tání trvale zmrzlé půdy, a tím i oteplování planety. V arktických oblastech může zvýšení počtu býložravců výrazně narušit izolační vrstvu sněhu, což vede k ochlazování půdy.
Oteplování přispívá k tání permafrostu, což je vrstva trvale zmrzlé půdy, která se nachází v Arktidě na ploše dvakrát větší než Spojené státy. Rozmrzáním půda měkne a propadá se. Až čtyřmetrová vrstva zeminy a zbytků rostlin a živočichů překrývající permafrost každé léto roztává a v zimě zamrzá. Změnou klimatu však místy již nezamrzá a mikroby mohou rozkládat po tisíce let nahromaděnou organickou hmotu, při čemž se uvolňuje velké množství oxidu uhličitého a metanu. Tyto dva skleníkové plyny následně urychlují oteplování, a to i přes snahy lidí omezit emise z fosilních paliv.
Skupina švédských a ruských vědců, kterou vedl badatel Christian Beer (Stockholm University), však ve své studii ukazuje, že existuje jednoduchý způsob, jak tání výrazně zpomalit. Použité matematické modely, které predikují potenciál býložravců na zpomalování tání, vycházely především z měření hloubky sněhu ve Švédsku v oblasti hojného výskytu sobů a dále z měření teploty půdy v prostoru dlouhodobého experimentu, který Sergey Zimov, spoluautor studie, založil nedaleko Cherského ve východní Sibiři. V roce 1996 zřídil na ploše o rozloze 2 000 ha Pleistocénní park, kam byli postupně vypouštěni sobi, divocí koně, losi, pižmoni, zubři aj. Po celou dobu vědci pozorovali, jak přítomnost těchto zvířat ovlivňuje rostlinný pokryv, podloží a teploty v různých hloubkách půdy ve srovnání s okolní krajinou.
Pojmenování parku odkazuje na pleistocén, období starších čtvrtohor sahající do konce poslední doby ledové (následuje holocén, v němž žijeme). Zimov spolu s dalším autorem studie, synem Nikitou, tvrdí, že stáda bizonů, mamutů, koní a sobů, která se potulovala po pleistocénních stepích, travnaté porosty jen nespásala, ale také je udržovala. Býložravci hnojili trávu svými výkaly a sešlapávali ji. Udusávali mechy a drobné křoviny a vytrhávali malé stromky. Od poslední doby ledové nahradila tyto suché a úživné travnaté pláně na východě Sibiře vlhká tundra, v níž na severu převládají mechy a na jihu lesy. Zimov se domnívá, že jednou z klíčových příčin této změny byli lovci, kteří přibližně před deseti tisíci lety vyhubili stáda velkých býložravců. Bez býložravců, kteří by svými výkaly zúrodňovali půdu, traviny chřadly; bez travin, vstřebávajících vodu, začala být půda vlhčí. Převládly mechy a stromy.
Studie ukázala, že přítomnost zvířat má měřitelný vliv na teplotu půdy. Při hledání potravy zvířata rozhrabují a udupávají sníh. To narušuje izolační schopnost sněhové pokrývky a půdy se v zimě více ochlazují mrazivým vzduchem. Bylo pozorováno, že 100 těchto býložravců na ploše 1 km2 může o polovinu snížit vrstvu sněhu.
Podle současných prognóz oteplování klimatu se do konce století zvýší teplota permafrostových půd o 3,8 °C. V důsledku toho roztaje do konce století asi polovina trvale zmrzlých půd. Pokud by však sněhovou pokrývku narušovala velká stáda kopytníků, zahřívání povrchové vrstvy by bylo o 2,1 °C nižší. To by mělo stačit, aby do konce století přetrvalo 80 % trvale zmrzlých půd.
V Pleistocénním parku se hustota býložravců na 1 km2 pohybuje okolo 114 kusů, v severošvédské testovací oblasti 483 kusů. „To jsou velmi vysoké počty. Naše výsledky však ukazují, že použití menšího počtu zvířat by mělo také ochlazující účinek,“ zdůrazňuje Beer. Podle vědeckého týmu tato metoda otevírá jednoduchý a přirozený způsob, jak alespoň zpomalit rozmrzání permafrostu. „Boj proti změnám klimatu vyžaduje mnoho akcí na různých frontách,“ zdůrazňuje Nikita Zimov.
Zdroje: https://www.nature.com/articles/s41598-020-60938-y, https://www.wissenschaft.de/umwelt-natur/wie-pferde-und-bisons-den-permafrost-schuetzen/, National Geographic Česko. 9/2019.