Slovíčka. Osm písmen seskupených do zdrobněliny, která dovede spolehlivě připravit o odhodlání učit se cizí jazyk. Naštěstí existuje spousta metod a triků, které nám pomáhají slovíčka nejen fixovat v paměti, ale také je umět správně použít.

Když se začínáme učit cizí jazyk, bývá ten pocit až omamný. Tolik nových věcí, připadáme si jako děti. Učíme se pojmenovávat věci kolem sebe. Pohybujeme se ve světě konkrétních, hmatatelných kulis. Nová slovíčka sice číhají prakticky všude, ale frekvence používání a propojení vizuální podoby s dalšími smysly nám umožňují snadnější zapamatování slov.

Jak ve studiu pokračujeme, postupně se však dostáváme k čím dál abstraktnějším výrazům. Slova, vyjadřující děj, pohyb, myšlenkové postoje, pocity a podobně, bývají obtížnější k uchopení, zapamatování i použití. Navíc se často jedná o výrazy, které už nepotřebujeme tak často. Na různých úrovních pokročilosti přichází do hry ještě složitost slova samotného – pravopis, výslovnost, podobnost s jinými výrazy, rod, nepravidelné skloňování. 

Ačkoli v době moderních technologií máme k dispozici řadu užitečných programů a dalších pomocníků, dnes se zaměříme na strategii, k níž žádné vymoženosti nepotřebujeme. Podíváme se totiž na to, jak může spojování slov do minipříběhů, hříček, veršů, obrazů a surrealistických celků pomoci s ukotvením slovíček v paměti a zvládnutí jejich použití v kontextu.

Vidíme-li slovíčko jen tak samostatně napsané, je pro nás pouhým shlukem znaků a v naší paměti nezanechá žádný otisk. To je mimochodem jeden z důvodů, proč nikdy moc nefungují seznamy slovíček a jejich drill v takto holé podobě. Musíme na to zkrátka jinak. Potřebujeme ke slovíčku připevnit co nejvíce pomyslných háčků, kterými se k naší paměti přichytí.

Takovým háčkem je impulz, který vyburcuje náš mozek k aktivitě – pozitivní i negativní emoce, moment překvapení, obrazotvorné spojení, vtipná pointa, osobní zájem, propojení s důvěrně známou informací, zapojení co nejvíce smyslů, zvukový či grafický soulad, přesah do rodného jazyka. 

Pojďme si vyzkoušet několik příkladů, od jednodušších a konkrétnějších slov po abstraktní a hůře zapamatovatelná.

DOOR /dɔɹ/ – dveře

Jedno z prvních slovíček v angličtině. Konkrétní, víceméně jednoznačné. Zde si pomohu českou minibásní, kde využiji anglické slovo, které se učím. Předpokládám totiž, že při učení tohoto výrazu ještě nemáte moc dobrou slovní zásobu cílovém jazyce.

Zabouch’ jsem si door,
no to je snad fór!
Než se domů dostanu,
půjdu bydlet do stanu.

GRASS /ɡrɑːs/, /ɡræs/ – tráva

Základní význam slova GRASS je “tráva”. Dejme tomu, že mi dělá problém, zapamatovat si, že se ve slově píšou dvě S. A tak si vytvořím pomůcku:

Vidím 2 hady v trávě, jak se plazí ve tvaru S a jak spolu syčí. 

Případně mě ještě napadá trochu pokročilejší říkanka:

Two snakes in the grass,
hiss as by they pass.

ENVIOUS /ˈenviəs/ – závistivý

Zde už se dostáváme do pocitů, postojů, emocí, tedy do abstraktních slov. 

Malinko měním strategii, protože mě nenapadá zvuková příbuznost, která by mi nějak pomáhala. Je to slovo obtížnější také na pravopis a zapamatovat si sled písmen je vlastně jedním z dílčích úkolů zafixování výrazu v paměti. Vymyslím si větu, obsahující význam slova (závistivý, závidící), kde budou jednotlivá slova začínat na písmena obsažená ve správném pořadí ve slově:

Evženův nový vůz irituje opuchlého ubrečeného svalovce.

Představím si u toho chlapíka Evžena s loktem frajersky vystrčeným přes dveře nablýskaného kabrioletu, stále ještě bez poznávací značky, a na něj závistivě hledícího ukřivděného kulturistu, kterému kane z oka slza, oči má červené od pláče.

PETRICHOR /ˈpɛtɹɪkɔ(ə)ɹ/ (US výslovnost) – přídavné jméno, označující vůni vzduchu po dešti, který přišel po delším období horka a sucha

Představím si Petry chór, který zazní, když po letním parnu skončí první déšť, zvuk úlevného a osvěžujícího pocitu, který slyšíme, když nám do chřípí nosu pronikne vůně. Myslím na Petru, jednu svou známou, jak se jí znásobí hlavy jako v klipu Bohemian Rhapsody od Queen, když její chór zní. Zároveň si vštěpuji do paměti, že výslovnost koncové slabiky není /chór/, ale /kór/.

Druhá možnost je rozdělit slovo na PET / RICH / OR, v angličtině domácí mazlíček / bohatý / nebo. Představím si svého domácího mazlíčka, jak má nadité kapsy bankovkami a nad hlavou otazníky a spojí se mi s větou “Is your pet rich or not?”. Tento obraz je třeba ještě propojit s významem slova PETRICHOR. A napadá mě tato scéna. Vše kolem nádherně voní deštěm, ale můj pes (s bankovkami za obojkem a otazníky nad hlavou)  promokne na kost a zvlhlá srst vydává nelibé aroma, kontrastující s příjemným vzduchem. Tady opět pozor na fixaci výslovnosti, protože ve slově petrichor se nevyslovuje hláska /č/, -ch- zde zní jako /k/.

Tyto pomůcky jsou velmi individuální. Aby vám nápady fungovaly, je nejlepší, vymyslet si své vlastní. 

Další příklad absurdního příběhu pro učení slovíček najdete ve videu, kde v hlavní roli uvidíte paměťového šampiona.

Foto: Pixabay