Jaký je poměr biomasy divoce žijících savců ve srovnání s lidmi? Divokých savců a chovaných zvířat? Jaká je biomasa našich psů? A co slon nebo plejtvák? Na podobné otázky hledal odpovědi vědecký tým z Weizmannova institutu věd v izraelském městě Rechovot, který vedl Lior Greenspoon. Biomasa je v ekologii chápána jako úhrn hmoty jedinců určitého druhu, skupiny druhů či společenstva na určité ploše. Bývá vyjadřována v jednotkách hmotnosti nebo objemu.
Volně žijící savci patří k nejlépe prozkoumaným druhům zvířat a často ztělesňují vlajkové druhy ochrany přírody. Ale až tato studie poprvé kvalifikovaně stanovila, jak velká je biomasa suchozemských a mořských savců. Údaje jsou o to důležitější, čím ohroženější je příroda. Biomasa je dobrým doplňkem ukazatelů biodiverzity.
K výpočtům byla vytvořena rozsáhlá bilance všech volně žijících savců na planetě. Vědci použili data o 392 druzích, pro které existují podrobné informace o početnosti a biomase. Pomocí algoritmu pak určili biomasu 4 805 dalších druhů suchozemských savců na základě jejich tělesné hmotnosti a odhadovaného rozšíření. Pro zbývajících asi 1 200 existujících suchozemských druhů nejsou údaje. Jedná se ale o málo početné savce, jejichž příspěvek k celkové biomase je zanedbatelný.
Vyhodnocení ukázalo, že biomasa volně žijících suchozemských savců se pohybuje okolo 22 miliónů tun (tj. asi 3 mil. t uhlíku). Náš vlastní druh váží přibližně 390 miliónů tun. Divoké druhy převyšujeme téměř 20krát. Rozdíl mezi hospodářskými a domácími zvířaty oproti divoce žijícím je ještě zřetelnější. Jejich biomasa představuje 630 miliónů tun. To je téměř 30krát více. S celkovým počtem 20 mil. t mají psi téměř stejnou biomasu jako všichni divocí suchozemští savci dohromady. Kočky domácí váží asi 2 mil. t. Z domestikovaných zvířat je nejběžnější skot domácí, následují buvoli, prasata, ovce a kozy, menší biomasu tvoří koně, velbloudi a osli. Např. chovaná prasata váží 40 mil. t.
V první desítce volně žijících suchozemských savců mají první tři druhy výrazný odstup od ostatních. Je to jelen běloocasý, který se běžně vyskytuje v Severní Americe – 2,7 mil. t, prase divoké s 1,9 mil. t a slon africký s 1,3 mil. t. Sedm příček z této desítky obsadili sudokopytníci – dva druhy prasat a pět zástupců čeledi jelenovitých. Naše domácí druhy, jelen evropský a srnec obecný, jsou na sedmém a osmém místě. Zbývající dvě nezmíněné příčky v první desítce zaujímá klokan obrovský a klokan rudý. Celých 40 % biomasy volně žijících savců tvoří těchto pouhých 10 druhů. Na rozdíl od nich mají hlodavci, netopýři a další skupiny s velkým počtem druhů a jedinců jen malý podíl biomasy. „Přestože více než 95 % ze všech jedinců savců patří k malým druhům s tělesnou hmotností menší než 1 kg, představují méně než pětinu celkové biomasy,“ vysvětlují biologové. Například letouni (tj. netopýři, vrápenci, kaloni aj.) tvoří jednu pětinu všech druhů savců a dvě třetiny jejich počtu, ale k celkové biomase volně žijících suchozemských savců přispívají méně než jednou desetinou.
Také u mořských savců, u nichž je známo 121 druhů, tvoří většinu biomasy několik málo z nich. Z celkových 39 mil. t připadá podle této studie na velryby 23 mil. t., tj. asi 60 %. Na prvních třech místech je plejtvák myšok – 8 mil t., vorvaň obrovský – 7 a keporkak se 4 mil. t. Největší savec na Zemi, plejtvák obrovský, zaujímá 5. místo, spolu se 4. plejtvákem jižním váží každý okolo 3 mil. t.
Autoři věří, že tento kvantitativní pohled na přírodu v kontrastu s lidstvem a jeho hospodářskými zvířaty může pomoci rozptýlit mylné představy o zdánlivé všudypřítomnosti volně žijících živočichů a poskytne argument pro naléhavost ochrany přírody.
V nedávné čínsko-německé studii byl odhadnut také počet a biomasa mravenců na Zemi. Tipnete si? Na základě terénních dat z různých koutů světa (489 různých studií) tu žije nejméně 20 bilionů mravenců. To převyšuje biomasu volně žijících ptáků a savců dohromady a rovná se asi 20 % lidské biomasy.
Fascinují vás živočichové? Přihlaste se ke studiu na Oddělení biologie pod centrem biologie, geověd a envigoniky na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
Zdroje:
www.wissenschaft.de/erde-umwelt/bilanz-der-saeugetier-biomasse/