Blíží se oslavy příchodu nového roku, od kterého si celý svět slibuje vymanění se z područí zničující pandemie. Přechod do dalšího 365denního cyklu nepochybně uvede tradiční praskání petard a tanec barevných květů na noční obloze. Na čem je vlastně založena pestrost ohňostrojů?

Zatímco velikonoční vejce se zejména v našich zeměpisných šířkách většinou barví přírodní cestou a recept zná každá hospodyňka, za barevnými ohňostroji stojí velmi sofistikovaná chemie.

Směs chloristanu draselného a hliníkového prášku v raketě ohňostroje zařídí vzlet a výbuch. Vynese raketu do výše 40 metrů i více a vytvoří ohlušující ránu. Momentální teplota může přesáhnout 700 stupňů Celsia.

Co ale způsobí barevnost ohnivých stop na obloze? Jsou to kovové příměsi, respektive soli kovů, které zasvítí v momentě, kdy se rozžhavený kov rozprskne ve vzduchu. Jeho barva závisí na tom, jaký kov a v jakém poměru se použije.

Barium vykouzlí zelenou, stroncium nebo lithium červenou, hliník stříbrnou nebo bílou, kterou lze získat také pomocí hořčíku. Mědí docílíme modré barvy. Zde však podle odborníků bývá těžké směs správně vyvážit tak, aby barva dobře vynikla na přirozeně modrém odstínu oblohy. Není-li směs namíchána správně, může efekt modré rakety splynout s pozadím nebo se na něm rozzářit do jasnější bílé barvy. 

Jiné kovy umožňují vytvořit různé efekty – například zinek generuje dým. Používají se nejen pro vizuální zážitek, ale také jako funkční složky (pohonná hmota, okysličování směsi, stabilizace nestálých prvků).

Pompézní krásu ohňostroje bohužel vyvažují jeho ekologické a zdravotní dopady. Hovoří se o znečišťování ovzduší, vede se diskuze o možném zvýšení úmrtnosti v souvislosti s onemocněním dýchacích cest či v důsledku kardiovaskulárních onemocnění a čím dál častěji také o neblahém vlivu na místní faunu či psychiku domácích zvířat. 

Odpovědí na tyto kontroverzní otázky může být například vývoj ekologičtějších ohňostrojů nebo přechod k tiché ohňové show, která se stále více dostává do módy na předměstích a v menších obcích. V kontextu velkých měst pak nabírá na popularitě videomapping.

Zdroje:
Science Made Fun
The Conversation
National Geographic

Obrázek: Pixabay.com