Kočky ročně připraví o život velké množství ptáků, drobných savců a obojživelníků. Různé studie ukazují, že vysoké počty koček mohou vážně decimovat populace volně žijících zvířat v sídlech a jejich širokém okolí.

Pro snížení loveckého úspěchu koček se běžně doporučují barevné límce nebo rolničky. Avšak tato invazivní opatření jsou problematická. Mnoho koček reaguje podrážděně a majitelé obvykle nechtějí narušovat jejich přirozené chování nebo se obávají rizika zachycení za obojek. Trvalé držení koček v bytě je rovněž nepopulární, avšak alespoň v době vyvádění ptačích mláďat má velké opodstatnění. V této souvislosti vědci pod vedením Martiny Cecchetti (University of Exeter, Anglie) prozkoumali potenciál méně invazivních opatření. Položili si otázku, do jaké míry může mít složení krmiva a nabídka hry pozitivní vliv na potlačení loveckého instinktu koček. Nešlo tedy o překážky v lovu, ale o snížení tendence lovit.

Experiment trval 12 týdnů a zúčastnilo se jej 219 domácností na jihozápadně Anglie s celkem 355 kočkami starších šesti měsíců. U některých byl zkoumám vliv stravy, u jiných vliv nabízených her. Zapojeni byli majitelé, jejichž mazlíčci pravidelně přinášeli svou kořist do domu. Nejprve vědci zaznamenali, kolik kořisti si kočky přinesly ze svých výletů před zavedením opatření. Porovnáním s počtem „trofejí“ během testování bylo následně možné stanovit účinky opatření.

Krmivo s dostatkem bílkovin pocházejících z masa mělo výrazně příznivější účinek než krmiva s poměrně vysokým podílem dalších přísad nebo rostlinných bílkovin. Počet kořistí, které kočky přinesly svým majitelům po zavedení masité stravy, se snížil o 36 %. „Je možné, že mnohá krmiva neposkytují kočkám všechny potřebné mikroživiny, což pak vede k lovu,“ vysvětluje pravděpodobné pozadí účinku Cacchetti. (Mezi mikroživiny jsou řazeny vitamíny, minerály a stopové prvky.)

Pozitivní vliv měly také hry. Majitelé simulovali lov pohybem tyčky, na jejímž konci byl připevněn provázek s peřím (jakýsi rybářský prut). Kočky s radostí předmět pronásledovaly a vrhaly se na něj. Majitelé poté dali kočkám hračku podobnou myši, kterou mohly po každém „úspěšném lovu“ zakousnout, aby byla napodobena skutečná kořist. Vědci uvádějí, že pět až deset minut hry denně stačilo k výraznému omezení nájezdů na divoká zvířata. Počty přinesené kořisti se snížily o 25 %.

Tato studie zkoumala také účinek prostředků obvykle doporučovaných pro snížení úspěšnosti lovu. Barevný obojek snížil počet donesených ptáků, a sice o 42 %. Avšak neměl žádný vliv na lov savců. Obojek s rolničkou neměl prokazatelný účinek, ačkoliv dopad na jednotlivé kočky se značně lišil, což naznačuje, že některé kočky se naučily úspěšně lovit navzdory nošení rolniček.

„Díky hraní s kočkami a změně jejich stravování mohou majitelé snížit negativní vliv koček na okolní přírodu, aniž by omezovali svobodu svých malých predátorů,“ říká spoluautor Robbie McDonald. (Tři čtvrtiny domácností po ukončení experimentu uvedly, že plánují pokračovat v pravidelném hraní.) Dále bylo prokázáno, že hlad u koček zvyšuje míru predace i motivaci ke hře. Vědci doufají, že v budoucnu objeví další způsoby, jak omezit dravé chování domácích koček. Chtějí také zjistit, které mikroživiny v mase jsou odpovědné za jeho příznivý účinek v krmivu.

„Produkce masa souvisí s problémy klimatu a životního prostředí, takže jedním z našich dalších kroků je zjistit, které konkrétní mikroživiny by měly být přidány do krmiva, aby došlo k omezení lovu,“ říká Cecchetti. „Kromě toho nyní plánujeme prozkoumat, zda mají různé typy her rozdílné účinky a zda kombinace strategií může dále snížit touhu lovit,“ uvádí Cecchetti.

Zdroje:

www.wissenschaft.de/umwelt-natur/mit-fleisch-und-spiel-gegen-raeuberei/

www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(20)31896-0?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0960982220318960%3Fshowall%3Dtrue