Co má psychiatrie společného s modrým koněm? Kdo se zasloužil o zásadní zlom v pohledu na duševní onemocnění a změnu přístupu k zotavení z duševního onemocnění?
Historie péče o lidi s duševní poruchou je velmi pohnutá, plná nevratných omylů a lidského neštěstí. Po mnoho staletí se s lidmi s duševním onemocněním zacházelo jako s někým, koho posedl ďábel. Případně s někým, jehož stihl boží hněv a trest.
Zlom přišel až velmi nedávno a proces změny v příslušných institucích i ve společnosti je jen pozvolný. Jedním z hlavních symbolů tzv. recovery, tedy duševního zotavení, je velký modrý kůň na kolečkách.
Jmenuje se Marco a je uměleckou metaforou vytvořenou podle skutečného koně. Koně, jehož příběh je velmi neobvyklý. Je to příběh, který je pro některé symbolem svobody. Fyzické, ale hlavně té duševní.
Na začátku stál italský psychiatr, neurolog a pedagog Franco Basaglia. Na konci druhé světové války byl vězněn za své protifašistické názory, a když se v šedesátých letech stal ředitelem ústavu pro choromyslné ve městě Gorizia, otřesné podmínky pro chovance se mu okamžitě spojily se vzpomínkami na čas strávený za mřížemi. Stal se z něj kritik institucionalizované léčby.
Když později nastoupil do funkce ředitele ústavu v Terstu, zasadil se o významný posun takzvané deinstitucionalizace. Ta spočívala v přesunu těžiště zotavení z dlouhodobé léčby ve velkých izolovaných zařízeních k podpůrné péči skrze odborné poradenství a terapie, komunitní služby a domovy, pěstounství atd., tedy metody, které duševně nemocným pomáhají mj. zůstat plnohodnotnou součástí společnosti.
Na začátku sedmdesátých let minulého století pozval Franco Basaglia do svého ústavu umělce a pedagogy, kteří po prolomení počáteční nedůvěry spolupracovali s chovanci na vytvoření společného díla. Původní záměr byl, postavit z kartonu dům velký tak, aby pojal co nejvíce pacientů.
Nakonec však vznikla socha velkého modrého koně na podstavci s kolečky, známá jako Marco Cavallo (Kůň Marek). Jméno původně patřilo skutečnému koni, který se stal maskotem těch, kdo se v ústavu léčili. Jeho práce spočívala ve svážení špinavého prádla do prádelny, která nebyla součástí léčebny. Zvíře tak bylo jediným obyvatelem, kterému se pravidelně dařilo opouštět zdi ústavu. Pro chovance, kteří si jej oblíbili byl metaforou svobody. Šlo také o převrácený symbol Trojského koně. Modrá barva je pak odkazem na německého dramatika Bertolta Brechta.
Socha byla dokončena v roce 1973. Veřejnost ji mohla poprvé spatřit téhož roku na slavnostech San Vito v Terstu, kde se jejího představení zúčastnilo na 400 chovanců ústavu. Socha je tak vysoká, že bylo třeba vybourat kus jeho venkovní zdi, aby ji na slavnosti vůbec dostali. Událost vyvolala zájem o téma nevyhovujících podmínek institucionalizované léčby.
V Plzni bude představena kopie sochy Marca Cavalla ve dnech 11. a 12. února 2020, kdy se zde bude konat druhá mezinárodní konference o duševním zotavení pod názvem Recovery 2020, které se zúčastní řada českých i zahraničních kapacit z oboru.
Zdroj: Corriere della sera
Foto: Pixabay