Pokud jste se někdy učili hrát na hudební nástroj, jistě znáte pomůcku zvanou metronom. Idea klasického metronomu pomáhajícího hudebníkům udržet správný rytmus stála na počátku výzkumu fungování lidského mozku, který objevil dosud neznámý podtyp neuronů vykazující nepřetržitě jednotnou aktivitu nezávislou na vnějších podnětech. K čemu vlastně takový metronom v mozku slouží?

Každou sekundu proudí do mozku nespočet informací různých druhů. Aby je bylo možné adekvátně zpracovat, musí velké množství oblastí mozku spolupracovat koordinovaně. Neurologové doktorka Hyeyoung Shin a doktor Christopher Moore z Brown University v Providence v této souvislosti dlouho předpokládali, že náš mozek má nějaký synchronizátor, který pomáhá harmonizovat signály z různých částí mozku při zpracování smyslových podnětů.

Zpočátku se vědci domnívali, že v mozku našli „hodiny“ ve formě tzv. mozkových gama vln, které kmitají ve frekvenčním rozsahu 30 až 55 hertzů.  Tyto vlny ovšem mění svou intenzitu a frekvenci v závislosti na vnějších vlivech.

Shin a Moore však při svém výzkumu objevili podtyp mozkových buněk, které na smyslové signály nereagovaly. Tento poddruh interneuronů vysílal své signály nepřetržitě a rovnoměrně v intervalu typickém pro gama vlny – bez ohledu na to, které podněty se skutečně dostávaly do mozku. Zajímavé je, že aktivita všech neuronů tohoto podtypu byla pozoruhodně synchronní.

Pokud se potvrdí předpoklad, že nově objevené mozkové buňky jsou důležité pro optimální mezibuněčnou komunikaci a dohlíží na dodržování „jízdního řádu“ v našem mozku, mohlo by to také vést k novým pohledům na léčbu řady poruch, jako jsou autismus, schizofrenie a ADHD. Aby však bylo možné lépe porozumět tomu, jak nový podtyp mozkových buněk funguje, bude ještě zapotřebí dalšího výzkumu.

Zdroj: https://doi.org/10.1016/j.neuron.2019.06.014