V dnešní době nám připadá zcela přirozené, že v obchodě koupíme řecký jogurt, italské těstoviny či francouzské víno. Zřejmě by nás nenapadlo, že takový pohyb zboží probíhal v Evropě již ve starověku. Archeologické nálezy v osadách keltských kmenů žijících před 2 600 lety na území Francie, Německa ale také západních a jižních Čech vypovídají nejen o bojích a hraničních střetech s římskými vojsky, ale také o čilém obchodu, jehož předmětem byly často produkty z dalekého středomoří.

Informace o životě etnických skupin Keltů, kteří neměli vlastní písmo, a proto ani historiografii, pochází ze zpráv Římanů a Řeků nebo z archeologického průzkumu sídlišť keltských kmenů.

Řadu informací přinesly nálezy ze sídla keltského knížecího sídla Vix-Mont Lassois v Burgundsku, kterým se zabývala skupina vědců pod vedením Maxima Rageota  z University v Tübingenu. Archeologové zkoumali organické zbytky v nalezené keramice pomocí plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. Výsledky potvrdily předpoklad, že základ stravy tvořily obiloviny a zelenina. Maso bylo na keltském jídelníčku poměrně vzácné a bylo vyhrazeno mužům.

Zajímavé poznatky přinesla analýza fragmentů misek na pití a zejména keramických nádob určených pro transport. Vědci tak zjistili, že vedle tradičních nápojů, ke kterým patřilo pivo a medovina, se v přepravních amforách řeckého typu objevily zbytky fermentované hroznové šťávy, což dokazuje dovoz řeckého vína po Středozemním moři. Četnost nálezů této keramiky potvrzuje, že se jednalo o nápoj, který byl dostupný i řadovým obyvatelům osad a nebyl pouze výsadou majetné keltské nobility.

Závěr výzkumu potvrdil, že čilý obchodní ruch probíhající mezi střední Evropou a Středomořím nebyl jen pouhým pohybem zboží, ale představoval i významný mezikulturní kontakt mezi starověkými obyvateli našeho kontinentu.

Až si tedy někdy dáte sklenku dobrého řeckého vína, vzpomeňte si na své prapředky, kteří si podobný zážitek dopřávali již téměř před třemi tisíci roky.

Zdroj: https://www.wissenschaft.de