Stalo se vám někdy, že se vám zcela vybaví situace z vašeho z dětství, kdy jste byli ve věku batolete?

Podle studie vědeckého týmu ze City University v Londýně, který provedl průzkum a rozhovory s téměř sedmi tisíci respondenty, se ale zřejmě nejedná o reálnou vzpomínku.

I když překvapivě téměř 40% dotazovaných uvádělo zážitky z období věku dvou let i dříve, britští vědci zastávají názor, že lidská paměť eviduje vzpomínky až od tří let. Pokud se vám tedy vybavují starší příhody, jedná se o iluze a konstrukce vytvořené ve vašem mozku na základě pozdějších podnětů. Vedoucí výzkumného týmu profesor Martin Conwey uvádí, že tyto fiktivní vzpomínky jsou jen jakousi koláží složenou z rodinných vyprávění, fotografií a pozdějších zkušeností.

Vědci vycházeli z výsledků výzkumu mozku, který prokázal, že neurologické procesy potřebné k tvorbě autobiografických vzpomínek jsou plně rozvinuty až ve věku tří až čtyř let. Vzpomínky jsou spojeny s vývojem jazyka, což umožňuje je sdílet, komunikovat o minulosti s ostatními a třídit si prožitky v osobní autobiografii. Proto se vzpomínky související s dospělou pamětí vytváří až mezi pátým a šestým rokem dítěte.

Naše vzpomínky obsahují určitý stupeň fikce, což je vlastně znamení zdravého paměťového systému. Z důvodů, které ještě nejsou známy, máme psychologickou potřebu vymyslet vzpomínky z dob našich životů, které si nepamatujeme. Prozatím tyto „příběhy“ zůstávají záhadou.

A jak jste na tom s pamětí vy?

Zdroj: www.wissenschaft.de, www.city.ac.uk