50 let od přistání mise Apollo 11 na Měsíci

V roce 1961 vyhlásil prezident USA John F. Kennedy cíl pro americký vesmírný program – do konce dekády stanout na povrchu Měsíce a bezpečně se vrátit na Zemi. A 20. července 1969 mohl sledovat, jak astronauti mise Apollo 11 na Měsíci opravdu přistáli.

Jak vypadala cesta trojici astronautů – velitele Neila Armstronga, pilota lunárního modulu Edwina „Buzze“ Aldrina a pilota velitelského modulu Michaela Collinse? 16. července 1969 je na oběžnou dráhu Země vynesla raketa Saturn V. O tři dny později, 19. července, přiletěli na oběžnou dráhu Měsíce. A právě před padesáti lety, 20. července 1969, se Armstrong a Aldrin v lunárním modulu spustili na povrch Měsíce a ve 20:17:40 UTC přistáli v místě zvaném Mare Tranquillitatis. Až o šest hodin později vstoupil Armstrong jako první člověk na povrch Měsíce. Společně s Aldrinem během dvou a půlhodinové vycházky nasbírali 22 kg měsíčních hornin. Celkový čas pobytu na povrchu Měsíce byl 21 hodin a 31 minut. Po startu z Měsíce a spojení s velitelským modulem se všichni vydali na zpáteční cestu k Zemi a v Tichém oceánu přistáli 24. července 1969.

Vybavujete si ikonické záběry astronautů chodících po Měsíci? Cílem mise ale nebylo jen zanechat stopy v měsíčním prachu nebo zapíchnout do povrchu americkou vlajku. Mezi další úkoly astronautů patřilo přivést vzorky měsíčního materiálu, umístit na povrchu Měsíce televizní kameru a uskutečnit několik vědeckých experimentů – provést měření toku slunečního větru pomocí hliníkové fólie zachycující částice, zanechat zde laserový koutový odražeč k přesnému měření vzdálenosti Země – Měsíc a seismometr. Apollo 11 bylo zároveň testem všech systémů Apollo, proto Neil Armstrong vyfotografoval i lunární modul, aby konstruktéři byli schopni posoudit jeho stav po přistání.

Pravděpodobně víte o tom, že Armstrong během letu k Měsíci poslouchal Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka, nebo že v době, kdy posádka Apolla 11 pobývala na Měsíci, se na jeho povrch zřítila neúspěšná sovětská sonda Luna 15. Ale věděli jste, že před samotným výstupem na povrch Měsíce ještě vyndal Aldrin malou plastovou nádobu s mešním vínem a kousek hostie a přijal eucharistii? A to vše v době, kdy se NASA soudila s Madalyn Murray O’Hairovou, která protestovala proti tomu, že posádka Apolla 8 četla z knihy Genesis, což znamenalo, že se astronauti nezdrželi náboženských aktivit ve vesmíru.

Už jste viděli film First Man (První člověk), který mapuje životní příběh Neila Armstronga, jenž dostal privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok? Ve filmu ho ztvárnil Ryan Gosling a příběh „prvního člověka“ začíná v roce 1962, kdy Armstrong začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Scénář napsal Josh Singer podle životopisné knihy První člověk: Život Neila A. Armstronga.

Velmi zajímavé jsou také paralely mise Apollo 11 s románem Julese Verna Ze Země na Měsíc z roku 1985. Jules Verne vyslal své knižní hrdiny na Měsíc dělem, které se jmenovalo Columbiada. A astronauti pojmenovali skutečný velitelský modul Apolla 11 právě Columbia, což je ale také tradiční ženská personifikace Spojených států. Dělo ze zmíněného románu bylo umístěno na Floridě, mise Apolla startovaly také z Floridy, tradičně z Mysu Canaveral. Sám spisovatel si už tehdy uvědomoval, že čím blíže k rovníku bude start, tím méně energie bude k letu potřeba. Další podobností je i posádka, tu v románu i v programu Apollo tvořili tři muži. I přistání proběhlo podle Julesa Verna do oceánu, stejně jako u Apolla 11.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_11

https://www.lidovky.cz/relax/veda/skafandry-meli-od-vyrobce-spodniho-pradla-10-veci-ktere-jste-nevedeli-o-pristani-na-mesici.A190718_172143_ln_zahranici_ele

Photo by Pixabay