Co se s námi děje, když spíme? Jak funguje náš mozek, naše svaly a ostatní orgány v našem těle? To jsou témata, která vědce odjakživa fascinovala. Poznatky o procesech probíhajících v lidském organismu v době spánku se prohlubují v souvislosti s vývojem vědy a zejména pak s technickými možnostmi monitorovat činnost mozku.

Zjednodušeně, proces spánku probíhá ve dvou principálně odlišných režimech, ve fázi REM (z ang. rapid eye movement – rychlé oční pohyby) a NREM (non-REM – opak REM), které se v průběhu spánku pravidelně střídají.  V bdělém stavu zůstávají pouze srdeční sval, bránice, okohybné svaly a hladké svalstvo, zatímco ostatní orgány včetně mozku odpočívají a regenerují. Proto je spánek pro organismus velmi důležitý a jeho dlouhodobý nedostatek může mít až smrtelné následky.

Obecně platný názor, že tento spánkový model funguje pouze u suchozemských obratlovců – plazů, ptáků a savců, se v současné době podařilo vyvrátit vědcům pod vedením doktora Louise Leunga ze Stanfordské univerzity. Výzkum sledoval chování oblíbené akvarijní rybky pocházející z Indie a Pakistánu s názvem Dánio pruhované.

Absence klasické šedé kůry mozkové u ryb dosud podporovala domněnku, že jejich spánek neprochází zmiňovaným fázemi a funguje podle zcela odlišných pravidel.  Pozorování ryb s téměř průsvitným tělem umístěných v laboratorních nádobách se speciálním roztokem však tuto tezi nepotvrdilo. Pomocí fluorescenčních látek a mikroskopu bylo možné sledovat mozkovou i srdeční aktivitu včetně jejich tepu. Akvarijní rybky procházely střídavými vlnami „pomalého a rychlého“ spánku tak, jak je tomu u plazů, ptáků a savců.

Experiment prokázal, že vzorec spánkového modelu se v mozku obratlovců vytvořil již před 450 milióny let, tedy dávno předtím, než první zástupci živočišné říše opustili vodu a vystoupili na suchý břeh naší planety.

Zdroj: www.wissenschaft.de

Photo by Daniela Dimitrova @ Pixabay