Jak poslat zprávu tak, aby jí na první pohled nikdo nerozuměl? Jedním z nejstarších triků je Caesarova šifra, pojmenovaná po římském vojevůdci Juliu Caesarovi, který podobný způsob utajování zpráv používal.
Princip je překvapivě jednoduchý: každé písmeno v textu posuneme v abecedě o stejný počet míst. Při posunu o tři se například z A stane D, z B písmeno E a tak dál. Kdo zná správný posun, může zprávu zase snadno rozšifrovat.
Caesarova šifra dnes samozřejmě žádná skutečná tajemství neochrání – možností posunu je příliš málo a počítač je dokáže rozlousknout během okamžiku. Skvěle ale ukazuje základní myšlenku kryptografie: zprávu pomocí určitého pravidla změníme tak, aby jí rozuměl jen ten, kdo zná klíč.
Vyzkoušej si to v interaktivní ukázce: napiš vlastní zprávu, nastav posun a sleduj, jak se text zašifruje. Pak se ho pokus zase dešifrovat.
Interaktivní ukázka jedné z nejstarších šifer na světě. Každé písmeno zprávy je nahrazeno písmenem, které se nachází o daný počet pozic dále v abecedě.
Klikněte na text níže pro zobrazení aktivního písmene.
Česká diakritika (háčky a čárky) je před šifrováním automaticky odstraněna. Jiné znaky a mezery zůstávají nezměněny.
Podle římského historika Suetonia (v díle Životopisy dvanácti císařů) používal Gaius Julius Caesar tuto šifru pro tajnou komunikaci se svými generály. Caesar tradičně používal posun o 3 pozice, takže písmeno A nahradil písmenem D, B za E a tak dále. I když je dnes tato šifra považována za velmi slabou (lze ji snadno prolomit např. frekvenční analýzou), ve své době poskytovala velkou taktickou výhodu, jelikož většina nepřátel neuměla ani číst, natož krypto-analyzovat.
