Je známo, že staří Řekové využívali základy trigonometrie při studiu pohybu těles na obloze. Poslední výzkumy však ukazují, že jakéhosi předchůdce trigonometrie využívali již tisíc let před nimi v Babylonii.

Na území dnešního Iráku byly již objeveny tisícovky hliněných desek se záznamy. Najdeme je v muzeích, galeriích, knihovnách i soukromých sbírkách po celém světě.

Jedna z těchto desek se však může stát klíčem k novým poznatkům. Jedná se o přibližně 3700 let starý katastrální zeměměřičský záznam objevený jihovýchodně od Bagdádu v roce 1894, známý jako Si.427. 

Pozemky byly vždy velmi cenné, zemědělské nevyjímaje. Jejich výměra se stanovovala kvůli odhadu objemu sklizně. Nijak se však nevyznačovaly jejich hranice. 

To se změnilo ve Starobabylonském období mezi lety 1900 a 1600 před naším letopočtem. Obyčejní lidé mohli nyní také vlastnit menší pole. S příchodem tohoto typu soukromého vlastnictví vznikla potřeba přesně stanovit hranice a zabránit či umožnit řešení případných sporů. Měřilo se pomocí provázku a tyče pro stanovení přesné jednotkové délky. Tyto nástroje se v Babylonii staly symbolem spravedlnosti.

V souvislosti s vyměřováním pozemků v půdorysech obdélníků, pravoúhlých trojúhelníků a lichoběžníků vznikla také potřeba vytvořit pravý úhel.

Zatímco předtím šlo o pouhé odhady, deska Si.427 poukazuje na přibližné období zlomu. Pravé úhly na ní určené jsou naprosto přesné. Zeměměřiči zde využili tzv. pythagorejské trojice. Jedná se o trojice celých čísel, které lze použít jako velikosti stran při sestavení pravoúhlého trojúhelníku. Na dotyčné hliněné desce se určitě nejedná o náhodu, protože obsahuje ne pouze jednu, ale hned tři takové trojice.

Hliněná deska Si.427 (zdroj: Wikipedia)

Vědci hliněné tabulky dále zkoumají. Vzhledem k jejich četnosti je velmi pravděpodobné, že tímto zajímavým zjištěním objevy ani zdaleka nekončí.

Titulní obrázek: Pixabay

Zdroje:
Inverse
The Conversation