Kalendárium: Písmo jako klíč k bráně jazyka a historie

27. září 1822 získalo lidstvo klíč k pomyslné bráně starověkého Egypta. Byl to den, kdy Jean-François Champollion oznámil úspěšné rozluštění hieroglyfického písma.

Roku 1799 táhla napoleonská vojska do Egypta. Nález kamenné stély poblíž dnešního ar-Rašídu (název tehdejšího města zněl francouzsky Rosetta) spustil řetězec lingvistického bádání a objevů.

Nápis na takzvané Rosettské desce je vytesán ve třech verzích. Jedna varianta textu je psána pomocí egyptských hieroglyfů, druhá zjednodušeným démotickým písmem a třetí znaky řecké alfabety.

Právě starořečtina byla v době vlády Ptolemaia V., kdy byly nápisy do desky vytesány, v Egyptě úředním jazykem. Démotické (v řečtině „lidové“) písmo se vyvinulo v pozdním období starověkého Egypta.

Čas se bohužel na nápisech na kamenné desce neblaze podepsal. Trvalo mnoho let, než se díky úsilí mnoha učenců podařilo chybějící pasáže textu doplnit. V té době se již řada vzdělanců pokoušela také o rozklíčování démotického písma. K úspěchu vedl poznatek, že jde o předchůdce písma koptského.

Roku 1814 dokončil britský lékař a fyzik Thomas Young překlad démotické části textu z Rosettské desky. To později pomohlo Jean-François Champollionovi přiřadit znakům správnou fonetickou hodnotu.

Young také dospěl ke klíčovému poznatku, když správně odhalil, že krátké pasáže uzavřené v oválu mají mimořádný význam. Jde o takzvané kartuše, označující titul krále. Jednu z nich úspěšně přiřadil ke jménu Ptolemaios. Pozoruhodné je, že krátce na to označil sám Young svou práci na rozluštění hieroglyfů jako „kratochvíli pro pobavení“ a o téma ztratil zájem.

Výsledky jeho práce, a především neotřelé postupy při hledání klíče k písmu však využil vzdělanec a toho času vysokoškolský učitel v Grenoblu Jean-François Champollion. Pomocí porovnání kartuší z jiných zachovalých nápisů dospěl ve svém bádání až ke zlomovému bodu.

27. září 1822 oznámil úspěšné rozluštění hieroglyfického písma a vyvrátil tak dlouho zakořeněný názor odborné i laické veřejnosti, že nejde o nic víc, než o obrázkové znázornění politických událostí a náboženských témat.

Rosettskou desku si nyní můžete prohlédnout v Britském muzeu v Londýně. Stejně jako řadu dalších artefaktů z oboru egyptologie, jemuž rozluštění nápisu na Rosettské desce položilo základní kámen.

 

Zajímá vás archeologie? Chcete být u rozkrývání záhad minulosti a pochopit, kdo vlastně jsme a odkud pocházíme? Přihlaste se ke studiu na Katedře archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.