Kuriózní experimenty: Klonování lidí na dohled?

Před několika málo dny uveřejnil časopis Cell studii, podle níž tým šanghajských vědců úspěšně naklonoval makaka dlouhoocasého. Vědci přitom vytvořili hned dva klony, které pojmenovali Hua Hua a Zhong Zhong. Složíme-li jejich jména dohromady, vznikne nám označení Zhonghua (Čung-chua), tedy adjektivum odkazující na místo jejich stvoření – Čínu. Jak se oběma klonům daří, zjistíte ve videu.

Oba primáti byli naklonováni stejnou metodou jako ovce Dolly v roce 1996, tj. pomocí přenosu jádra plně diferencované somatické buňky do vajíčka, kterému bylo původní jádro obsahující genetické informace odebráno. Vzniklá embrya byla následně přenesena do těla náhradní matky.

Tato metoda byla doposud úspěšně použita u zhruba dvaceti druhů zvířat – od žab a myší přes králíky po prasata, ovce, koně a krávy. Dosud se však nikdy nepodařilo naklonovat touto metodou primáta. Aby toho čínští vědci dosáhli, museli vyvinout nový postup, který napomohl transferu buněčných jader a buněčné fúzi. Zjistili přitom, že lze mnohem lépe vytvářet klony z buněk plodu než z buněk dospělého jedince.

Výsledkem jejich práce bylo 79 dobře vyvinutých embryí, která implantovali do těl 21 náhradních opičích matek. Z nich 6 zabřezlo a na konci roku 2017 se narodila dvě zmíněná mláďata. Vědci však doufají, že to nejsou poslední mláďata, která se z těchto embryí narodí, a že brzy přibudou další. Vzhledem k výše uvedeným číslům lze však konstatovat, že je tato metoda klonování primátů zatím značně nespolehlivá.

Zároveň se v souvislosti s klonováním primátů nabízí řada etických otázek. Lze říci, že naklonováním makaků otevřeli čínští vědci cestu ke klonování lidí, kteří rovněž patří mezi primáty. Autoři této studie však tvrdí, že klonování lidí nemají v úmyslu a že chtějí pouze otevřít širší prostor pro diskuzi ohledně zákonů a celosvětové regulace klonování.

Nyní mají čínští vědci v plánu pečlivě monitorovat další fyzický a psychický vývoj naklonovaných makaků. Zároveň budou pracovat na zlepšování technologie transferu buněčných jader s cílem zvýšit počet naklonovaných primátů, na nichž by mohli zkoumat genetické choroby, které postihují také člověka – např. autismus, Alzheimerova, Parkinsonova či Huntingtonova choroba.

 

Zdroj: edition.cnn.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *