Tradiční akce nazvaná Noc vědců se bude letos poprvé konat v Techmanii a to již dnes 6. října 2017! Můžete na ní mimo jiné potkat týmy z Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni a RICE (Regionální inovační centrum elektrotechniky)
Kde najdete Techmanii?
Co si přichystal tým RICE?
Chytrý zásahový oblek pro hasiče a profesionální hasičská technika
RICE představí revoluční chytrý hasičský oblek, který má zabudované přístroje pro zjištění teploty, přítomnosti plynů nebo radioaktivity.
V rámci Noci vědců navíc bude možné si chytrý oblek i rukavice na vlastní kůži vyzkoušet. Návštěvníkům Noci vědců je představí profesionální hasiči spolu s vědci, kteří je vyvíjeli. V rámci této jedinečné expozice budou mít příchozí zájemci možnost zažít hašení požáru nebo evakuaci osob z těžko přístupných míst.
Co si přichystal tým Katedry energetických strojů a zařízení ze Strojní fakulty ZČU?
Stirlingův motor
Stirlingův motor je ukázkou přeměny tepelné energie na mechanickou práci. Patří mezi teplovzdušné motory s uzavřeným pracovním cyklem. Pracuje na bázi ohřívání a ochlazování vzduchu nebo jiného pracovního plynu. Tepelná energie je dodávána vnějším zdrojem tepla, kdy ohřevem na jednom konci válce obsahujícím pracovní plyn dochází k expanzi tohoto plynu a následně ochlazením k jeho stlačení na druhém konci. Stirlingův motor, oproti ostatním teplovzdušným motorům, obsahuje vnitřní regenerační výměník tepla, který zvyšuje tepelnou účinnost stroje. Z konstrukčního hlediska existuje vícero provedení. Rozlišují se hlavní dva typy uspořádání lišící se způsobem, kterým dochází k přesunu pracovního média mezi teplou a studenou stranou stroje.
Motor byl vynalezen v roce 1816 jako konkurence parního stroje, přičemž jeho praktické využití se v dalších etapách omezilo například na pohon v ponorkách. V porovnání s parním strojem se Stirlingův motor vyznačuje vyšší účinností, která dosahuje až 40%. Tento motor je pomaluběžný, má tichý chod a umí využít téměř libovolný zdroj tepla. To jej v současné době předurčuje např. pro využití obnovitelných zdrojů energie v solárních elektrárnách či v tepelných čerpadlech.
Vakuový zvon
Pomocí odsávání vzduchu z uzavřeného prostoru skleněného zvonu dochází k postupnému snižování tlaku v tomto prostoru. Vlivem snižování tlaku, které způsobuje postupné dosahování stavu blízkému vakuu, mění předměty umístěné v tomto prostoru, samy obsahující vzduch atmosférického tlaku, viditelně svůj objem. V praxi bude předvedeno několik experimentů o chování předmětů v prostoru vakua bez působení atmosférického tlaku, např. u nafouknutých balónků nebo marshmallows.
Expozice zahrnuje též praktickou ukázku závislosti teploty varu vody na tlaku.
Co si přichystal tým Katedry energetických strojů a zařízení ze Strojní fakulty ZČU?
EXPOZICE – TVÁŘENÍ OCELI KOVÁNÍM
Pro získání nejlepších mechanických vlastností, kterých je možné u ocelí dosáhnout, je nutno tyto materiály tvářet a dále tepelně zpracovávat. Základní technologií tváření je proces kování. Cílem kování je udělit kovu tvar a zároveň změnit jeho strukturu z nehomogenní odlévané struktury na vysoce kvalitní protvářenou, která snese dlouhodobé dynamické zatížení. Kováním se vyrábí nejvíce namáhané strojní součásti, např. turbíny, zalomené hřídele, dále např. lopatky větrných elektráren, ale také výkovky pro ozubená kola do převodovek nebo kované kruhy pro těleso jaderného reaktoru. Bez velkých výkovků by neexistovala naše civilizace – nemohli bychom svítit, topit, vyrábět spotřební zboží, ani si nabít mobilní telefon. Jiným typem je tzv. zápustkové kování určené pro velké série relativně malých dílů, kdy se zápustkou rozumí tvářecí „ forma“, v níž výkovek získává vysoce přesný konečný tvar. Ruční kování je malou ukázkou této technologie, která je jinak vázána na náročné strojní zařízení vybavené buchary a lisy a doplněné ohřívacími pecemi.
EXPOZICE – KOROZE
S korozí kovových materiálů se člověk setkává již od dob, kdy začal zpracovávat a využívat kovy. Přes všechnu snahu a mnohé vědecké objevy nemá ani na počátku třetího tisíciletí lidstvo v boji s korozí vyhráno. Toto samovolné, postupné rozrušení kovů či nekovových organických i anorganických materiálů vlivem chemické nebo elektrochemické reakce s okolním prostředím neustále degraduje naše výrobky. Odhaduje se, že náklady spojené s korozí dosahují až 5 % HDP státu, což jsou desítky milionů korun ročně! Stále je velký prostor pro zlepšování a vymýšlení nových postupů a technologií využitelných pro boj s korozí. Pořád nejsou prozkoumány všechny korozní mechanizmy a vlivy přispívající k degradaci materiálu. Svět koroze je velmi zajímavý, někdy i tajemný.
METALOGRAFIE
Struktura materiálu je odrazem jeho vlastností. Sledování struktur se děje za pomoci mikroskopů při různém zvětšení od řádově jednotek násobků po miliony. Pro pozorování využíváme většinou odraz světla od vzorku, protože pozorované kovy jsou neprůhledné. Struktura materiálu je schopna poskytnout informace o tom, co se s materiálem dělo v minulosti, proč daný materiál nevyhověl nebo jakým způsobem je materiál zpracován. Tyto informace jsou důležité pro určení příčin poruch anebo úpravy technologie zpracování. Dále podávají informace o stavu povrchu a případné povrchové ochraně.
Připadají vám některé mechanismy složité? Tak přijďte na Noc vědců, kde vám je představí a vysvětlí odborníci, kteří na nich sami pracují. Více informací na stránkách Noci vědců.