Stresující zážitky jako náročné zkoušky či rány osudu se obvykle vryjí dobře do paměti. Často i po letech se nám vybavují např. detaily oděvů, barvy šálků, tváře zúčastněných. Tým vědců kolem Anne Bierbraer z Rúrské univerzity Bochum (Ruhr-Universität Bochum, Německo) zkoumal, čím je to způsobeno.
Zvýšené uvolňování některých neurotransmiterů, chemických látek sloužících k přenášení vzruchů v nervové soustavě, hraje roli ve výkonnější paměti během stresu. Předchozí studie a teoretické úvahy vedly k různým vysvětlením, jak se vzpomínky na stresující zážitky liší od těch neutrálních. V tomto experimentu chtěli vědci na rozdíl od mnoha laboratorních studií zaznamenat paměťovou stopu skutečné stresové události a přispět k vysvětlení tohoto mechanismu. Použili proto tzv. Trevírský sociální zátěžový test. Jedná se o postup používaný ke spolehlivému vyvolání stresu u testovaných osob.
Při fiktivním pracovním pohovoru mělo 33 dobrovolníků odpovídat na otázky dvou osob představujících hodnotící komisi. Během hovoru byla komise takřka nehybná a neposkytovala žádnou pozitivní zpětnou vazbu. Navíc byli účastníci viditelně natáčeni. Následné testy slin potvrdily, že rozhovor skutečně vyvolal stres (zvýšené hladiny kortizolu). Během nepříjemné situace bylo v místnosti možné vidět celkem 24 běžných předmětů, od odpadkového koše přes plechovku od limonády až po přenosný ventilátor. Při pohovoru komise několik z těchto věcí použila, např. jeden z členů usrkl z šálku. Kontrolní skupina 31 dobrovolníků byla konfrontována se stejnými předměty, ale komise reagovala povzbudivě a přátelsky a účastníci svobodně mluvili o svých kariérních plánech a zálibách, a to bez videozáznamu. Obě skupiny se nelišily z hlediska věku, sebeúcty, sklonům k úzkostem a depresím, denní době testování apod. Zapojilo se 64 zdravých studentů bochumské univerzity ve věku 19 až 33 let, všichni praváci.
Následující den byla při testování paměti zaznamenávána mozková aktivita účastníků. Pomocí funkční magnetické rezonance byly mapovány mozkové odezvy. Vědci sledovali, kolik předmětů si účastníci vybaví, dále rozpoznávání těchto předmětů na základě obrázků a jejich prostorové rozmístění. (Účinky na tyto tři aspekty paměti byly obdobné.) Vystresovaní účastníci si předměty pamatovali lépe než lidé z kontrolní skupiny. Vědci primárně analyzovali aktivitu v hipokampu a amygdale, oblastech mozku mimo jiné důležitých pro krátkodobé uchování informací a emoční učení. Porovnávali signály v mozku při vybavování předmětů používaných během stresové situace se signály nepoužitých věcí. Zjistili, že paměťové stopy použitých předmětů si byly více podobné. V kontrolní skupině tomu tak nebylo – paměťové stopy se výrazně nelišily. Jinými slovy, paměťové stopy předmětů ze stresových situací jsou v mozku velmi úzce propojeny, a tak jasně odděleny od ostatních dojmů.
Dobrovolníkům byli ukázány také fotografie komise. (Ti v prožité situaci z hlediska psychologie nepředstavovali objekty, nýbrž samotné spouštěče stresu.) Testovaní si vybavovali zejména ty předměty, jejichž paměťové stopy byly podobné stopám vyvolaným pohledem na tyto tváře. „Členové komise vyvolali stres při pohovoru. Zdá se tedy, že pro zlepšení paměti bylo rozhodující spojení mezi předměty a spouštěči stresu,“ vysvětluje spoluautor Nikolai Axmacher.
Výsledky poodhalily mechanismus, který posiluje emocionální vzpomínky: důležité okolnosti stresové situace jsou v amygdale vzájemně propojeny na úrovni nervových buněk (neuronů) a jsou spojeny se spouštěčem stresu. „Tento výsledek by mohl být důležitým stavebním kamenem pro lepší pochopení emocionálních a traumatických vzpomínek,“ uvádí Anne Bierbauer.
Zajímá vás lidské chování v nejrůznějších situacích? Přihlaste se ke studiu sociální a kulturní antropologie na Fakultě filozofické. Nebo se chcete blíže seznámit s biologií člověka? Studujte na Oddělení biologie pod centrem biologie, geověd a envigoniky na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
Zdroje:
www.wissenschaft.de/gesellschaft-psychologie/scharfen-erinnerungen-bei-stress-auf-der-spur
www.cell.com/current-biology/fulltext/S0960-9822(21)01284-7?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0960982221012847%3Fshowall%3Dtrue