V rámci snahy o snížení produkce skleníkových plynů je stále větší pozornost věnována chovu hospodářských zvířat. Právě chov je totiž velkým zdrojem methanu, což je asi 20-krát účinnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. Vědci nyní vyvinuli metodu, díky které mohou farmáři snadno a levně změřit produkci methanu u skotu a úpravou krmiva ji snížit.

Methan se u skotu vytváří především při zpracování potravy v předžaludku, odkud se uvolňuje říháním. Dalším zdrojem je kravský hnůj a kejda. Množství methanu závisí na krmivu, plemeni a konkrétním zvířeti. Pohybuje se mezi 400 a 700 litry za den. To znamená, že emise methanu lze cíleně snížit, např. pomocí změny krmných postupů. Předpokladem je, aby chovatelé zjistili, kolik methanu jejich dobytek produkuje. Měření této hodnoty ve stáji či na pastvinách je ale obtížné a pro krávy nikterak příjemné.

Výzkumníci pod vedením Stefanie Engelke z Liebnizova institutu pro biologii hospodářských zvířat (FBN, Dummerstorf, Německo) vyvinuli novou metodu pro výpočet emisí methanu dojnic. V dýchací komoře změřili emise u 20 krav holštýnského plemene. Náhodně vybrané dojnice byly po dobu 5 týdnů krmeny kukuřičnou siláží. Po týdenní přestávce pak 5 týdnů s přídavkem lněného semena, které je bohaté na tuk. U části zvířat byl postup opačný, celkem 11 experimentálních týdnů na krávu. Stejný experiment byl proveden za použití travní siláže jako základu potravy. Odlišnost krmiva způsobila velkou variabilitu jak v množství methanu, tak v produkci mléčných mastných kyselin v mléce.

Dále vědci zjišťovali, zda se naměřené emise nějak odrážejí na vlastnostech mléka. Stanovili proto obsah mléčného tuku a dojivost testovaných krav. „Není potřeba žádné nové vybavení ani se nezvyšují výdaje, protože tato data jsou shromažďována v mnoha zkušebních laboratořích v rámci měsíční kontroly mléka z infračervených spektroskopických měření,“ vysvětluje jedna z výzkumnic Cornelia Metges. Za použití naměřených údajů tým sestavil rovnici pro výpočet emise methanu. Výtěžek mléka (energeticky upravený) se v rovnicích ukázal jako užitečná náhrada za množství zkonzumované sušiny, kterou nelze na farmě měřit.

„Při našich měřeních jsme byli schopni jasně stanovit a vědecky dokázat, že ze složení mléčného tuku a množství mléka lze učinit realistický odhad methanu,“ říká Metges. „Pokud by získal tyto údaje chovatel, lze vypočítat emise pro každé jednotlivé zvíře.“

Tato metoda, které byl udělen patent v EU, USA a Kanadě, otevírá nové možnosti snižování emisí methanu při chovu skotu. Zatím však neexistují žádné obchodní pobídky, které by zemědělce motivovaly k cíleným změnám krmení. Nemusíme ovšem čekat na zodpovědné farmáře, produkci methanu můžeme snížit omezením konzumace mléčných výrobků a hovězího masa. Evropská unie je totiž největším producentem mléka na světě. (Chová přibližně 23 miliónů dojnic, Severní Amerika asi 10 miliónů, Čína přes 12 miliónů).

Zdroje:

link.springer.com/article/10.1007/s13593-018-0502-x

www.wissenschaft.de/umwelt-natur/wie-viel-methan-ruelpst-eine-kuh

www.ciwf.cz