Kuriózní experimenty: Paraziti na předpis

Představte si, že přijdete do lékárny a u přepážky s nápisem „Výdej léků na recept“ obdržíte lahvičku s parazity. Nikoli nedopatřením – parazity vám totiž předepsal váš lékař. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Omyl. Takhle nějak totiž může vypadat medicína v blízké budoucnosti.

Představa přítomnosti parazitického červa v našem těle připadá většině z nás odporná. Pečlivě proto dodržujeme pravidla hygieny, a dokonce odčervujeme i naše domácí mazlíčky. Zajímavé ovšem je, že čím lepší hygienické návyky máme, tím častěji dochází k výskytu alergií a nejrůznějších autoimunitních onemocnění. Že by to spolu souviselo? Přesně tuto otázku si začali klást imunologové a parazitologové a výzkum na sebe nenechal dlouho čekat. První výsledky jsou pro mnohé překvapivé – nejenže spolu oboje úzce souvisí, ale navíc se ukazuje, že by nám parazitičtí červi mohli v boji s těmito nemocemi pomoci.

Touto problematikou se dlouhodobě zabývá tým profesora Joela V. Weinstocka z Tuftovy univerzity v Massachusetts, který měl možnost otestovat působení parazitických červů nejen na myších, jak je obvyklé v prvních stádiích výzkumu, ale i na člověku. Vybral si pro tento účel tenkohlavce prasečího (Trichuris suis), což je druh hlístice, který napadá prasata, ale u člověka se běžně nevyskytuje. Pokud se dostane do lidského organismu, dokáže přežít maximálně několik měsíců ve střevě, ale nepřejde do krve. Navíc je potvrzeno, že chovatelé prasat s tímto červem přicházejí pravidelně do styku, aniž by z toho onemocněli. Z tohoto pohledu se experiment jevil jako bezpečný.

 

 

 

 

 

 

Tenkohlavec prasečí 
By Universidad de Córdoba, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Tenkohlavec byl podán skupině pacientů, kteří trpěli nevyléčitelnou Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou. Všichni měli za úkol vypít nápoj, který obsahoval 2500 mikroskopických vajíček tenkohlavce. Poté se čekalo šest týdnů (tak dlouho trvá, než se z vajíček vylíhnou červi a dospějí) na další výsledky. Všichni zúčastnění potvrdili, že se jim během terapie parazity vedlo výrazně lépe, u některých pacientů došlo navíc k remisi onemocnění, tj. vymizení příznaků.

Následovalo další kolo výzkumu, které se tentokrát týkalo výhradně pacientů s Crohnovou chorobou. Ti byli monitorováni po dobu šesti měsíců, během nichž jim byla každých 14 dní podávána čerstvá vajíčka tenkohlavce. Na konci experimentu 80 % pacientů konstatovalo zlepšení symptomů, a 72 % pacientů dokonce jejich vymizení. Zároveň nebyly u žádného z účastníků studie zaznamenány jakékoli vedlejší účinky terapie. Podobně úspěšný byl tento pokus i u pacientů trpících ulcerózní kolitidou, kdy bylo u 43 % pacientů konstatováno zlepšení jejich zdravotního stavu.

Výsledky těchto studií byly natolik ohromující, že řada farmaceutických firem zahájila vlastní výzkum, který má vést k vytvoření léku na bázi proteinu extrahovaného z tenkohlavce. Zároveň se týmy vědců po celém světě začaly zabývat experimenty zaměřenými na využití parazitických červů k léčbě dalších závažných autoimunitních onemocnění, jako je např. roztroušená skleróza, diabetes 1. typu, lupénka nebo autismus.

Jedna ze studií aktuálně probíhá také na Parazitologickém ústavu Akademie věd ČR, kde se vědci zabývají nejen problematikou využití různých parazitických červů k léčbě autoimunitních onemocnění, ale také možností aplikace proteinu získaného z  těl parazitů jako léku pro pacienty postižené těmito závažnými a momentálně nevyléčitelnými nemocemi.

Vzhledem k tomu, že autoimunitních onemocnění ve vyspělých zemích přibývá, nezbývá než doufat, že tyto studie budou úspěšné.

Zdroje:
Weinstock, J.V. The worm returns. In: Nature 491, 2012, str.S 183-185.
www.avcr.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *