Kuriózní experimenty: Tajemný mikrobiom

Naše těla nepatří jen nám. Sdílíme je s obrovským množstvím mikrobů, kteří žijí v našich ústech, na kůži či ve střevech (jejich počet je odhadován na 1014!). Ačkoliv na jednu lidskou buňku připadá deset mikrobů, byl jejich význam v rámci fungování lidského organismu dlouho podceňován. Nyní se však situace změnila a vědci po celém světě nestačí žasnout nad tím, co všechno tento tzv. mikrobiom v těle ovlivňuje a jak obrovský potenciál skýtá jeho výzkum např. při hledání řešení závažných onemocnění.

Mikrobiom dospělého člověka váží v průměru 1,5 kg a podle všeho dokáže zásadně ovlivnit naše zdraví, hmotnost, a dokonce naše chování. Profesor Rob Knight z University of California v San Diegu, jeden z průkopníků výzkumu mikrobiomu, dokonce tvrdí, že mikrobi z nás dělají to, čím jsme. Toto odvážné tvrzení přitom opírá především o své výzkumy na myších, během kterých např. přenesl střevní bakterie obézních myší na myši s normální hmotností, které v důsledku toho začaly přibírat. Stejného výsledku Knight dosáhl i při přenosu mikrobiomu obézního člověka na myš s normální hmotností.

Hmotnost však není zdaleka to jediné, co dokáže mikrobiom ovlivnit. Další experiment potvrdil úzkou souvislost mezi střevními bakteriemi a mozkem. I v tomto experimentu hrály hlavní roli myši: Tentokrát byl přenesen mikrobiom odvážných myší na myši bázlivé, v důsledku čehož původně bázlivé myši začaly vykazovat větší statečnost a touhu po dobrodružství. Mikrobiom tedy dokáže přímo ovlivnit chování, což je důležitá zpráva pro vědce zabývající se psychickými chorobami. Podle pokusů na myších se navíc zdá, že se mikrobiom podílí na vzniku nemocí typu deprese či autismu, ale také na alergiích a závažných autoimunitních onemocněních.

Nabízí se tedy otázka: Není nakonec přenos mikrobiomu řešením u některých momentálně nevyléčitelných onemocnění? Na této hypotéze intenzivně pracují týmy vědců po celém světě a již se objevují první výsledky, které naznačují, že je to krok správným směrem. Velmi dobře dopadla např. studie u pacientů trpících Crohnovou chorobou.

Zároveň je zřejmé, že prevence závažných onemocnění spočívá ve zdravém mikrobiomu, který můžeme příznivě či nepříznivě ovlivnit naším životním stylem. Strava bohatá na vlákninu, čerstvé potraviny rostlinného původu, sport a pobyt na čerstvém vzduchu našemu mikrobiomu a potažmo našemu zdraví jednoznačně prospívají, zatímco cukr, červené maso, polotovary a antibiotika mají přesně opačný efekt. Opět se tak potvrzuje, že jak se ke svému tělu chováme, tak se zachová ono k nám.

Zaujal vás výzkum mikrobiomu? V následujícím videu se o něm dozvíte více přímo z úst Roba Knighta:

 

Zdroj: www.spektrum.de; www.ted.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *