To bohužel není správně. Čajkovskij, navzdory svému talentu, trpěl celý život psychickou nevyrovnaností a neurastenií. Při jeho prvním veřejném vystoupení, kdy byla předváděna jeho vlastní skladba, pocítil náhle halucinace, že pokud nebude pevně zpříma držet hlavu, že mu tato upadne. Téměř na deset let se pak veřejného vystupování vzdal. V roce 1866 zase při nočním komponování utrpěl tak prudký nervový záchvat, že se pevně rozhodl již nikdy v noci nepracovat. Jeho psychický stav se posléze zlepšoval a například 6. prosince 1888 v Praze osobně řídil premiéru opery Evžen Oněgin.

Bohužel ne. Při dirigování jedné ze zkoušek v roce 1687 se Lully prudce udeřil bodcem těžké barokní taktovky do palce pravé nohy, který se v důsledku nedostatečné hygieny zanítil. Protože odmítal včasnou amputaci, která by byla nutná pro zastavení gangrény, zánět se rozšířil. Pozdní amputace nohy již nepomohla a Lully o dva měsíce později zemřel.

Bohužel ne. V této symfonii se Josephu Haydnovi podařilo upozornit knížete Esterházyho, v jehož službách byl zaměstnán, že hudebníci jeho kapely jsou již každodenním hraním natolik unaveni, že by rádi odjeli domů a trochu si odpočinuli. V poslední větě této symfonie napsal každému hráči do určitého místa v partituře větu: Zhasni a odejdi. Když hudebník k označenému místu dospěl, zhasl svíčku a odešel. Na pódiu nakonec zůstali pouze dva hudebníci. Kníže Esterházy Haydnovi, zdá se, porozuměl, protože celý dvůr opustil jeho letní sídlo a vrátil se do Einsenstadtu hned následující den po uvedení symfonie.

Bohužel ne. Antonín Dvořák tuto symfonii složil ve Spojených státech amerických, kde 3 roky žil a pracoval. Dnes patří k nejhranějším kompozicím na světě. Jeden z nejslavnějších příběhů této symfonie napsali američtí astronauti mise Apolla 11, kteří se roce 1959 dostali na oběžnou dráhu Měsíce. Neil Armstrong a Buzz Aldrin pak v modulu Eagle doletěli na jeho povrch. A právě v této chvíli si Neil Armstrong pustil z malého magnetofonu Novosvětskou od Antonína Dvořáka – stala se tedy první hudbou, která zazněla na Měsíci. Astronaut si ji oblíbil ještě v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě.

Bohužel ne. Od vzniku státu v roce 1948 platí v Izraeli neformální zákaz uvádění děl Richarda Wagnera, protože jeho hudba byla zneužita nacistickou propagandou. Richard Wagner (1813–1883) se navíc sám netajil svým antisemitismem a jeho příbuzní měli blízko k nacistické ideologii, která nakonec vedla k holokaustu a vyvraždění milionů Židů.

Bohužel ne. Symfonie č. 3 Es dur, Op. 55 „Eroica“ byla napsána pro Napoleona, když ještě vyhrával ve jménu Velké francouzské revoluce. Po Napoleonově korunovaci císařem a jeho následném dobývání Evropy Beethoven věnování zaškrtal a napsal nové – „památce hrdinů“. Symfonii nakonec daroval svému mecenáši, knížeti Josefu Františku Maxmiliánovi z Lobkovic. Celý název symfonie je Sinfonia eroica composta per festeggiare il sovveniere di un grand uomo, v překladu „symfonie zkomponovaná na počest velkého člověka“. Bývá také nazývaná hrdinská (Eroica).

Bohužel ne. Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salzburg – 5. prosince 1791, Vídeň) složil 626 děl světského i duchovního charakteru – opery, symfonie, koncertní skladby pro různé sólové nástroje, komorní hudbu, mše a chorály. Ve svém dětství koncertoval po celé Evropě. Poté, co opustil pozici dvorního skladatele v Salzburgu, nenalezl již přes svou proslulost stálé placené místo pro zajištění existence své rodiny. Často cestoval a byl stále v dluzích. Nechtěl sloužit jako lokaj aristokratické společnosti a přál si zůstat svobodným umělcem. Mezi jeho nejproslulejší díla se řadí opery Figarova svatba a Don Giovanni a jeho poslední monumentální, i když nedokončený opus, Requiem d moll (KV 626).

Bohužel ne. Po dlouhodobých potížích podstoupil Beethoven v prosinci 1826 operaci břicha a o čtyři měsíce později zemřel (ve věku 56 let). Na pohřeb přišlo odhadem 20 000 lidí. Jeho ostatky uložili na hřbitově ve vídeňském předměstí Währing. V roce 1863 bylo při opravě hrobky jeho tělo přemístěno do kovové rakve a pohřbeno znovu. A nakonec v roce 1888 byly jeho ostatky exhumovány a přemístěny na nově zřízený Vídeňský ústřední hřbitov. Nicméně i na původním místě zůstal zachován symbolický hrob.

Bohužel ne. Bedřich Smetana studoval od roku 1840 na premonstrátském gymnáziu v Plzni, na němž působil jako profesor jeho bratranec Josef František Smetana. V Plzni se dospívající Smetana živě zapojil do společenského života, hrál na návštěvách, v salonech a k tanci a rovněž sám rád tancoval. Podle svého deníku v té době prožil také několik citových vzplanutí, první ke své sestřenici Aloisii Smetanové. Aloisii (Louise) také věnoval Louisinu polku (Louisen-Polka), jež je také jeho první v úplnosti dochovanou skladbou.