Čím si v minulosti Venuše prošla, když dospěla k nynějšímu stavu? Mohl by Zemi čekat stejný osud, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt? Je Venuše stále geologicky aktivní, mohl na ní kdysi být oceán, ba dokonce i život?

Vědci si lámou hlavu nad tím, proč náš nejbližší soused přes zhruba stejnou velikost a složení jako Země prošel tak dramatickou změnou klimatu. Místo toho, aby byl obyvatelným světem, jako je naše planeta, má toxickou atmosféru a je obklopený hustými mraky bohatými na kyselinu sírovou. ESA Venuši doslova nazývá „zlým dvojčetem Země“ – je jí v řadě vlastností extrémně podobná, ale přesto se ze zatím neznámých důvodů vyvíjela zcela odlišnou cestou.

Americká vesmírná agentura NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše.sondy k naší sousední planetě poprvé po více než 30 letech. Stejně tak Evropská kosmická agentura (ESA), která pošle sondu během 30. let našeho století a která bude planetu zkoumat planetu od jádra až po horní vrstvy atmosféry s cílem zjistit, jak a proč se Venuše a Země vyvíjely tak odlišně.

O Venuši bude hovořit Mgr. Petr Brož, Ph.D., který působí od roku 2010 jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky  AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu; převážně na malá sopečná tělesa vznikající při krátkodobé sopečné aktivitě vlivem odplyňování magmatu; na základně morfologické a morfometrické analýzy satelitních fotografií a topografických dat.

Přednáška je zdarma po předchozím PŘIHLÁŠENÍ.