Hudba, která se nám opravdu líbí, nám může zlepšit náladu. Co je však neurologickým základem tohoto jevu?

Touto otázkou se zabývala španělská badatelka Laura Ferreri (Bellvitge Biomedical Research Institute, L’Hospitalet de Llobregat, Barcelona) a její spolupracovníci. Studie se zaměřila především na dopamin, jehož přímé účinky v této souvislosti dosud nebyly testovány. Dopamin je látka tvořená v mozku, která umožňuje přenos nervových impulsů z jedné nervové buňky na druhou. Je známý také jako hormon štěstí a hraje klíčovou roli v systému potěšení a odměn, vzniku motivace a emocí. Uvolnění dopaminu v mozku znamená nejen to, že jsme při poslechu hudby šťastní, ale také způsobuje, že chceme slyšet hudbu znovu a znovu. Právě s touhou po příjemných pocitech navozených dopaminem jsou spojovány i drogové závislosti.

Ve studii bylo testováno 27 dobrovolníků (18 žen a 9 mužů, průměrný věk 23 let), kterým byl v odstupu minimálně jednoho týdne podáván jeden ze tří následujících přípravků: dopaminový prekurzor levodopa, který je v mozku přeměňován na dopamin, placebo (bez účinných látek), které poskytlo přirozenou reakci potřebnou pro srovnání účinků, a blokátor dopaminu risperidon, který v mozku blokuje signální dráhy zprostředkované dopaminem.

Během tří sezení vždy hodinu po podání jednoho z přípravků, byla účastníkům přehrávána hudba. Slyšeli ukázky svých pěti oblíbených písní a deset popových písní vybraných autory studie. Při poslechu a po jeho ukončení měli ohodnotit svůj zážitek: jak dobře se cítili (stupnice 1–4 a 1–5) a zda by byli ochotni koupit si danou skladbu za vlastní peníze a za jakou cenu (0; 0,29; 0,99; 1,29 €). Ochota koupě naznačuje touhu prožívat stejné pocity jako při poslechu. Dále byly zkoumány tělesné reakce měřením vodivosti kůže, která odráží emocionální vzrušení, neboť pozitivní pocity nebo stres mění vylučování potu a tím i vodivost pokožky.

Výsledky ukázaly, že pokud byly účinky dopaminu v mozku blokovány risperidonem, změnil se výrazně hudební zážitek účastníků. Hudba jim byla méně příjemná a nebyli motivováni utrácet mnoho peněz za nákup skladeb. Odrazilo se to i změnou vodivosti jejich kůže a také dalším zajímavým detailem: poslech účastníkům nenahnal husí kůži, což je typický projev nejen chladu, ale také pozitivního vzrušení.

Po podání přípravku levodopa, který uměle zvyšuje dostupnost dopaminu, měla hudba ještě silnější účinek než obvykle. Účastníci experimentu cítili větší nadšení a chuť velkoryse utrácet peníze. Byli tedy motivováni poslechnout si danou hudbu znovu. Také tělesné rekce odhalily, že se jich hudba výrazně dotkla. „To nám umožnilo prokázat přímé spojení mezi dopaminem, radostí a motivací vyvolanou hudbou,“ uvádí vědci.

Zdroje: https://www.pnas.org/content/116/9/3793, https://www.wissenschaft.de/gesellschaft-psychologie/warum-uns-musik-gluecklich-macht/