Poranění v ústech se hojí úžasnou rychlostí a vzniká zde méně jizev než na pokožce těla. Rychlé hojení bylo dříve tradičně vysvětlováno dezinfekční schopností našich slin. Novější vědecké studie ukazují, že hlavní příčina je jiná.

Zásadní příspěvek k odhalení celého procesu přináší americký vědec Ramiro Iglesias-Bartolome (National Institute of Arthritis and Musculoskeletal and Skin Diseases, ve městě Bethesda) a jeho spolupracovníci. Ve své studii se zaměřili především na analýzu transkripce. (Transkripce neboli přepis je proces, při němž je podle genetické informace zapsané v DNA vyráběna RNA. RNA obvykle představuje mezičlánek mezi genetickým materiálem a bílkovinami, které se podle něho vyrábějí. Transkripce jednotlivých úseků DNA je spouštěna složitými regulacemi.)

Tato studie ukázala, že v ústní sliznici jsou trvale přítomny regulační sítě aktivované poraněním. Dutina ústní je proto na možné poranění neustále připravena a hlavní kožní buňky (keratinocyty) jsou díky tomu také mnohem aktivnější při obraně proti mikrobům. Rány se v konečném efektu rychleji hojí. Zásadní úlohu v tom hrají transkripční faktory označované jako SOX2 a PITX1. Naproti tomu v kožních buňkách těla je až okamžikem poranění zahájena reakce vedoucí k „opravě“.

Výzkum byl založen na srovnávací analýze vzorků ústní sliznice a kůže těla. Klinické studie se zúčastnilo 30 zdravých dobrovolníků, kterým byla způsobena poranění v ústech a na paži o velikosti 3 a 5 mm. V průběhu následujících 15 dnů byly rány pozorovány a byly opakovaně odebírány vzorky zasažených tkání a také tkání zdravých. Podle očekávání se rány v ústech hojily výrazně rychleji. Po třech dnech byla povrchová tkáň již plně obnovena, zatímco rány na paži byly po šesti dnech ještě zřetelně viditelné.

Výsledky mohou přispět k vývoji vhodných léčebných postupů pro lidi s chronickými a těžce léčitelnými ranami nebo při rozsáhlých poraněních kůže.

Zdroj: https://stm.sciencemag.org/content/10/451/eaap8798, https://www.wissenschaft.de/gesundheit-medizin/heilwunder-mund/