Zejména v nových technologiích spotřebuje lidstvo nesmírné množství těžkých kovů. Může být odpovědí na tvrdé metody jejich těžby a ubývající zdroje šetrný agrotěžařský průmysl?

Na tuto otázku nám možná pomohou najít odpověď vzácné druhy rostlin, které se nachází v indonéských pralesích. Prospívají totiž v půdě bohaté na kovy. Z té si berou nikl, který se dostane do jejich mízy, odkud už je nám snadno dostupný.

V roce 2004 prozkoumával půdní biolog a profesor Univerzity Tadulako ve Středním Sulawesi Aiyen Tjoa oblast u těžařského městečka Sorowako. Nalezl zde endemické rostliny, které se dokázaly adaptovat na přítomnost niklu v půdě. 

Ty vstřebávají překvapivě vysoké množství zmíněného kovu (minimálně 1000 mikrogramů niklu na 1 gram sušeného listu) a plní tak dvojí funkci – pročišťují půdu a dají se “těžit” kvůli získání suroviny.

Většina známých rostlin potřebuje těžké kovy pro aktivaci důležitých enzymů. Nikl má přitom vliv na enzymy, které jsou klíčové pro jejich rozkvět. Avšak i jen o něco vyšší dávka niklu dokáže většinu rostlin zabít. 

U hyperakumulátorů niklu, jak se vzácným rostlinám vyskytujícím se na Sulawesi začalo říkat, však dochází k navázání kovu uvnitř buněčných stěn nebo k jeho ukládání v takzvaných vakuolách. Nikl se nejčastěji ukládá do výhonků, listů, kořenů či mízy.

Po celém světě bylo zatím rozpoznáno přibližně 450 druhů niklomilných rostlin. Paradoxně jen velmi málo z nich v tak biologicky pestrém regionu, jako je Indonésie. Aiyen Tjoa se domnívá, že je jednoduše jen nikdo nehledal. Výhoda těchto endemických druhů se váže na bohatá naleziště niklu v této oblasti.

Hledač rostlin Anthony van der Ent objevil na Borneu druh Phyllanthus rufuschaneyi (na obrázku je příbuzný druh Phyllantus balgooyi), jehož míza má průzračnou sytě zelenomodrou barvu, kterou způsobuje právě přítomnost niklu. Vědec se mimo jiné zaměřuje na popularizaci tématu a podílí se na rozvíjení metod pro praktické využití tzv. fytotechnologií.

Míza prýštící z lýka Phyllantus balgooyi. Autoři zdroje: van der Ent, A. a kolektiv

Nadějný objev a intenzivní výzkum mají však alarmující podtext. Těžba niklu si v oblasti bere za oběť velkou část krajiny a vegetace, včetně těchto rostlin. Je to závod s časem. Jak významnou roli bude tento nedestruktivní způsob těžby v dalším vývoji získávání těžkých kovů hrát, ukáže až budoucnost.

Zdroje:
BBC
New York Times
New Scientist

Titulní fotografie: pixabay.com