Dvoumetrová malba klokana na severozápadě Austrálie byla identifikována jako nejstarší figurální skalní malba na tomto kontinentu. Je známa již dlouho, ale až nyní se pomocí zbytků starých vosích hnízd podařilo určit její stáří. Vyobrazení vzniklo před více než 17 tis. lety.
Na mnoha místech světa zanechali naši předci svůj odkaz v podobě skalních maleb. Běžným tématem nejstarších děl byla naturalistická zobrazení zvířat. Určit stáří maleb je ale mnohdy obtížné, neboť barevný pigment často neobsahuje vhodný materiál pro přímé radiokarbonové datování. To je založeno na výpočtu stáří z poklesu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C v pozůstatcích živých organismů.
U maleb předků australských domorodců vědci zatím dokázali pouze stanovit, které formy zobrazení jsou nejstarší, a to na základě posloupnosti překrývajících se obrazů. Jednalo se o malby zvířat v naturalistickém stylu – charakteristické je zobrazování v životní velikosti. Dávní umělci používali okrové barvy z oxidů železa, které neobsahují žádný organický materiál k datování. Týmu vědců, který vedl Damien Finch z Melbournské univerzity, se však nyní podařilo dobu vzniku odhalit.
Datování proběhlo nepřímo použitím zbytků fosilních vosích hnízd na skalních stěnách s malbami. Jedná se o hnízda tzv. bahenních vos, která jsou drobná, odolná a jsou stavěna na tvrdých površích. S bahnem pro stavbu hnízd vosy sbírají také úlomky dřevěného uhlí, které jsou v okolí běžné, neboť zde dochází k častým požárům. A právě toto dřevěné uhlí lze radiokarbonovou metodou datovat.
Výzkumníci uvádějí, že pravěcí umělci zbytky hnízd přemalovali a následně vosy vytvořily další hnízda na nových obrazech. „Tímto způsobem lze vyvodit závěry o časovém okně, ve kterém byla skalní malba vytvořena,“ říká Finch.
Studie se zaměřila na díla z osmi míst v regionu Kimberley. Na celkem 16 vyobrazeních (hadi, ještěrky, vačnatci) bylo nalezeno 27 vosích hnízd vhodných pro datování. 15 hnízd se nacházelo na deseti vyobrazeních a 6 hnízd pod pěti z nich. Unikátní je však dvoumetrové zobrazení klokana s nálezem 3 podkladových a 3 překrývajících se hnízd, což vědcům umožnilo poměrně přesně datovat stáří.
„Došli jsme k závěru, že práce je stará mezi 17 500 a 17 100 lety – s největší pravděpodobností 17 300 let,“ uvádí Finch. Tento výsledek činí z malby klokana nejstarší známou neporušenou malbu v Austrálii. Výsledky ukázaly, že zobrazování v typickém stylu nejranějšího období zde bylo běžné minimálně po dobu 4 tis. let – před 13 až 17 tis. lety.
Tento styl sahal tedy až do poslední doby ledové, kdy bylo klima chladnější a sušší a pokles mořské hladiny umožňoval spojení mezi dnes oddělenými pevninami. „Tento ikonický obraz klokana je vizuálně podobný skalním malbám z ostrovů v jihovýchodní Asii, které jsou staré více než 40 tis. let, což naznačuje kulturní spojení oblastí a také možnost, že v Austrálii stále existují starší skalní malby.“ uvádí spoluautor Sven Ouzman. Zajímavostí je, že začátkem tohoto roku byla v Indonésii nalezena nejstarší jeskynní malba zvířete na světě. Je to 45 tisíc let staré zobrazení prasete v životní velikosti.
Vědci chtějí nadále používat datování pomocí vosích hnízd a získat tak větší vhled do kulturní historie raných Australanů. Tuto metodu bude pravděpodobně možné uplatnit i jinde na světě.
Zdroje:
www.wissenschaft.de/geschichte-archaeologie/felsmalerei-durch-wespennester-datiert/
www.researchgate.net/publication/349522185_Ages_for_Australia’s_oldest_rock_paintings