Podle odhadů bude v roce 2050 na Zemi žít 9 až 11 miliard obyvatel! A tak se nelze vyhnout palčivé otázce: co budou tito lidé jíst? Více než polovina kalorií, které dnes lidé přijímají, pochází z rostlin – především z rýže, pšenice a kukuřice. Další rozšiřování zemědělských ploch, které vznikají např. na úkor deštných pralesů, v kombinaci s obrovským množstvím používaných chemikálií v podobě herbicidů, pesticidů či hnojiv však má fatální vliv na kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Jak ale nakrmit dvakrát tolik hladových krků, aniž bychom naši planetu zcela zdevastovali?
Odpověď je zřejmá: musí přijít další zelená revoluce. Termínem „zelená revoluce“ se v oblasti zemědělství označuje globální proces, ke kterému došlo ve druhé polovině 20. století, kdy díky využití moderních technologií, hnojiv, pesticidů a šlechtění nových odrůd došlo k výraznému nárůstu zemědělské produkce.
Zajímavou možnost řešení této situace představila americká společnost Indigo Ag. Její vědecký tým se snaží izolovat a zkoumat mikroby žijící uvnitř zemědělských plodin s přesvědčením, že tyto endofyty mohou rostlinám pomoci lépe překonat zátěžové situace (např. období sucha) a zároveň podporovat jejich růst, zdraví a zásobení živinami. Vzhledem k tomu, že se jedná o mikroby přirozeně se vyskytující v daných druzích rostlin, odpadá nebezpečí případné nežádoucí kontaminace jiných odrůd nebo příbuzných druhů rostlin, jaké hrozí např. u GMO plodin.
Jak vlastně celý proces funguje? Vědci sbírají vzorky z různých kontinentů, přičemž je zajímají především rostliny, které jsou schopné prospívat i v nehostinných podmínkách, např. velké horko nebo sucho. Tyto vzorky rostlin jsou následně podrobeny analýze, která má odhalit přítomnost mikrobů, jež dané rostlině pomáhají přežít i v extrémních podmínkách. Jednotliví mikrobi jsou poté izolováni a přeneseni do rostlin, které jsou pěstovány ve výzkumných sklenících. Jakmile jsou účinky konkrétní bakterie či houby prověřeny, následuje její namnožení ve fermentoru. Nakonec se vytvoří roztok, do něhož jsou namáčena kvalitní semena konkrétní plodiny, čímž získáme vysoce kvalitní osivo s přidanou hodnotou.
Tento výzkum má již první hmatatelné výsledky v podobě osiva obohaceného o mikroby, kteří mají rostlinu chránit před nepříznivými vlivy prostředí, pomáhat jí získávat více živin z půdy a celkově lépe prosperovat. Takové rostliny jsou pak odolnější vůči nejrůznějším chorobám a škůdcům, čímž odpadá nutnost používat nadměrné množství pesticidů. Zároveň dokážou lépe hospodařit s živinami, díky čemuž není třeba použít větší množství umělých hnojiv. Výsledkem je kvalitnější úroda s vyšším výnosem bez negativních dopadů na životní prostředí.
Avizovaný pozitivní dopad na rostlinnou výrobu již hlásí první farmáři, kteří toto obohacené osivo měli možnost vyzkoušet. Zatímco na jaře roku 2016 byla k dostání pouze vylepšená semena bavlny, nyní již společnost nabízí také semena rýže, pšenice, kukuřice a sóji. Aktuálním cílem společnosti je snížit množství celosvětově používaných umělých hnojiv na polovinu a eliminovat používání insekticidů a fungicidů, a to reálně až o 90%. Společnost má dále zájem vytvořit digitální platformu pro farmáře, na které by mohli sdílet své zkušenosti s novými typy osiva, a pomoci tak ostatním informací či radou.
Možná jsme právě svědky počátku další zelené revoluce! A také nového typu evoluce – evoluce nedarwinovského typu – kde nové druhy nevznikají na základě soutěže, v níž “silnější vyhrává”, ale na základě spolupráce. V tomto případě na základě spolupráce endofytů s hostitelskou rostlinou, která je zase díky spolupráci lidí posouvána na novou úroveň.
Zdroj: www.harvardmagazine.com