V České republice se usadil nový druh savce – bělozubka tmavá. Během letošního podzimu požádali vědci z Akademie věd ČR širokou veřejnost, aby jim pomohli zmapovat výskyt tohoto druhu. Lidé mohli posílat fotografie nalezených či odchycených bělozubek a rejsků. Díky pomoci veřejnosti mohli vědci na mapu výskytu bělozubky přidat přímo centrum Chebu.
Vědci z Akademie věd ČR objevili drobného hmyzožravce v podstatě omylem. V roce 2022 zkoumali myš domácí v Karlovarském kraji. Během terénního výzkumu se jim povedlo přímo na Chebsku odchytit i několik jedinců bělozubky, kterou dále identifikovali jako bělozubku tmavou.
Bělozubky jsou aktivní i v zimním období. Potravu hledají i v blízkosti lidských obydlí – stejně jako hlodavci, třeba myš či myšice. Proto můžete na bělozubky narazit například v dřevníku, ve sklepě nebo i přímo v domácnosti, kde si rády pochutnávají na stínkách, broucích, pavoucích i granulích pro psy a kočky.
Nově objevená bělozubka je poměrně agresivní vůči jiným drobným živočichům. Vědci se obávají, zda postupně z české fauny nevytlačí menší druhy bělozubek a rejsků. Je tedy důležité bělozubku tmavou v české přírodě nadále monitorovat. Ústav biologie obratlovců se i proto spojil s Muzeem Karlovy Vary, aby společně sledovali interakci bělozubky tmavé s původními druhy rejsků.
Jak se zapojit do “mise bělozubka”?
Žádost o pomoc se sledováním bělozubky tmavé stále trvá, zapojit se může téměř každý! Možná i díky vám se zjistí další místo výskytu tohoto drobného hmyzožravce.
Pokud na zahradě svého rodinného domu kladete pasti na myši, může se vám do ní chytit právě i bělozubka. Je to drobný savec s bílými zoubky, dobře viditelnými ušními boltci a štětinatým ocáskem. Délka těla se pohybuje mezi 60-90 mm, ocásek měří zhruba 40 mm. Vaším úkolem je bělozubku rozpoznat a poté vyfotit!
K rozpoznaní bělozubky přijde vhod schéma, které vědci poskytli veřejnosti. Klikem na obrázek ho zvětšíte.
Důležité je nejprve rozlišit tvar těla (hrabošovitý, myšovitý, rejskovitý), a až pak si všímat, zda má zvířátko bílé zoubky, viditelné ušní boltce a ocásek se štětinkami.
Úlovky (ať už se bude jednat o bělozubku nebo i rejska) vyfoťte vedle jednokorunové mince. Pak své fotografie můžete zaslat na e-mail: fornuskova@ivb.cz či honzamateju@seznam.cz. V případě zajímavého nálezu pošlou vědci obratem předplacenou obálku se zkumavkou naplněnou ethanolem a drobnou odměnu, která potěší zejména děti.
Jak být výzkumu bělozubek ještě blíž?
S fotografiemi a vzorky budou pracovat nejen vědci, ale i někteří středoškolští studenti. Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců totiž nabízí stáž s názvem Monitoring bělozubky tmavé: zapojení veřejnosti do sběru dat a jejich analýza: „Cílem stáže bude zpracování dat, která obdržíme od veřejnosti. Tedy zpracování fotek a genetického materiálu. Součástí stáže bude i účast na terénním výzkumu, který se uskuteční v září 2024.“
Pokud je vám drobných zvířátek líto, jelikož je vědci kvůli výzkumu loví, může vás trochu uklidnit to, že jsou používány živochytné pasti. Bělozubky jsou v pasti jen nezbytně nutnou dobu, než se jim odebere genetický materiál – vzorek slin nebo opravdu drobný kousek ocásku. Poté jsou vypuštěny zpět do přírody.
Zajímá vás příroda? Přihlaste se ke studiu biologie na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a sdílejte své nadšení pro živočichy s ostatními!
Zdroje:
BioOne – Vědecký článek o prvním výskytu bělozubky tmavé v České republice
Akademie věd ČR – Nový přírůstek do české savčí rodiny, tisková zpráva
Akademie věd ČR – Bělozubka tmavá objevena na dalším místě, tisková zpráva
Foto: M. Berroneau, dostupné z avcr.cz