Oslavy příchodu nového roku jsou po celém světě spjaty s odpalováním ohňostrojů. Kombinace pronikavých zvuků, jasných barevných světel a kouře stresuje domácí mazlíčky i volně žijící živočichy. Již několik studií se zabývalo okamžitou reakcí ptáků na hlasité oslavy. Novoročním ohňostrojem to však nekončí.
Tým složený převážně z německých a nizozemských výzkumníků z Institutu Maxe Plancka (Max-Planck-Institut für Verhaltensbiologie) po dobu 8 let sledoval divoce žijící husy, a to 12 dní před Silvestrem a následujících 12 lednových dní.
Jednalo se o čtyři druhy arktických hus trávících zimu v severním Německu, Dánsku a Nizozemí. V těchto zemích je stejně jako u nás zábavní pyrotechnika běžně dostupná. Vedle organizovaných veřejných ohňostrojů ji proto často odpalují lidé v ulicích, v zahradách i na polích. Výsledkem je prakticky plošné rušení v době příchodu nového roku.
Jak husy reagovaly na ohňostroje?
Data ukázala, že všechny čtyři druhy hus výrazně změnily své chování v době ohňostrojů. Husy obvykle tráví dlouhé zimní noci v klidu na malých vodních plochách a březích vod. Jakmile je však něco vyruší, okamžitě vzlétnou. Po odpálení ohňostrojů husy často opouštěly svá nocoviště a létaly v průměru o 5 až 16 km dále a 40 až 150 m výše než za předchozích klidných nocích.
Některá zvířata uletěla o silvestrovské noci dokonce 500 km bez přestávky. To je vzdálenost, kterou normálně urazí pouze během migrace, na kterou se musí dlouho připravovat!
Husy byly vystaveny nejen pronikavým zvukům a jasným barevným světlům, ale i jemným prachovým částicím, které vznikají během odpalování ohňostrojů. Během silvestrovské noci se znečištění drasticky zvýšilo, na některých místech až o 655 %. Husy si proto po odlétnutí z původního nocoviště vybíraly nová místa dále od lidských sídel, kde bylo znečištění nižší.
Problémy se získáním potravy a nový domov
Neobvyklé chování hus ale oslavami neskončilo. Během následujícíh 12 dnů po Silvestru ptákům déle trvalo sehnat si potravu. Zároveň se ptáci méně pohybovali. „Zvířata se pravděpodobně snaží kompenzovat energii, kterou musela neplánovaně vynaložit během oslav,“ říká Bart Nolet, jeden z členů výzkumného týmu.
Žádní ptáci se během sledování nevrátili na svá předchozí zimní útočiště. Vliv novoročních oslav je výraznější a dlouhodobější, než vědci předpokládali. Toto nepřirozené vyrušení může snížit šanci ptáků na přežití tuhých zim.
Studie poskytuje dosud nejpodrobnější údaje o reakci volně žijících ptáků na používání zábavní pyrotechniky. Autoři doufají, že data pomohou v prosazování klidových zón v blízkosti národních parků a ptačích rezervací a přispějí k diskuzi o legislativních omezeních této zábavy.
Chcete se dozvědět víc o chování živočichů? Přihlaste se ke studiu na Oddělení biologie pod Centrem biologie, geověd a envigogiky na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.
Zdroje:
Max-Planck-Institut – Ohňostroje mají dlouhodobý vliv na volně žijící ptáky.
Society for Conservation Biology – Wild goose chase.
Foto: vygenerováno pomocí AI.