Víte, kdo je nejlepším imitátorem v podmořském světě?

Lidé imitují jiné tvory především tehdy, když se chtějí něco nového naučit nebo pobavit publikum. Zvířata a rostliny si nehrají jen tak pro radost, ale dokáží napodobování využít pro obranu nebo naopak jako lest. A jedno mořské stvoření je v tom opravdovým přeborníkem.  

Jde vlastně o strategii přežití, známou jako mimikry. Ty se definují jako povrchová podobnost mezi dvěma nepříbuznými živočišnými druhy, sloužící především jako ochrana před predátory. 

Mnoho živočichů si vyvinulo schopnost splynout s prostředím, ve kterém se právě nachází, a stát se tak prakticky neviditelnými. Vedle splynutí s prostředím existují mimikry, kdy jedinec napodobuje jedince jiného druhu, aby tak oklamal své okolí. Podobné strategie dokáží používat také některé rostliny.

My se dnes podíváme do mělkých vod oceánu v jihovýchodní Asii, kde byl teprve roku 1998 objeven roztodivný tvor. Jedná se o chobotnici Thaumoctopus mimicus (v angličtině známé jako mimic octopus), která pod hladinou oceánu zřejmě nemá v napodobování konkurenci.

Dokáže totiž napodobit ne jeden živočišný druh, jak je tomu zvykem u jiných imitátorů, ale ovládá hned celý repertoár proměn. Prokazatelně svede imitovat 15 živočichů, ale má se za to, že jich může být i více. Nejen barvou, ale také tvarem, velikostí a pohybem. Navíc se z jedné podoby umí bleskurychle transformovat do jiné.

Vzhledem k tomu, že si chobotnice obstarává potravu přes den, kdy je v mělkých vodách velice nápadná a zranitelná, napodobování jiných živočichů je klíčové pro její přežití. Svých nezvyklých schopností využívá třemi způsoby. 

Prvním je snaha být nenápadná a uniknout pozornosti hladových predátorů, případně využít své nenápadnosti jako kamufláž při lovu. Její kořistí bývají malé ryby, krabi a červi. Na rozdíl od jiných chobotnic proto dává přednost spíše místům, kde ústí řeky do moře. Dovede vypadat jako korál, korýš nebo v dané oblasti běžný platýs.

Dalším způsobem přeměny je transformace podoby na živočicha, který není jedlý nebo může predátora po pozření otrávit. To útočníka odradí od lovu a chobotnici poskytuje bezpečí. Jedním z takových “převleků” je mořský koník, který je pro svou kostnatost takřka nestravitelný. Z neživočišného světa pak například imitace kamene.

Pokud tato strategie nezabere, je tu ještě jedna velmi účinná možnost. Proměnit se na nebezpečného protivníka a troufalého lovce zastrašit. Chobotnice na sebe dovede vzít podobu jedovatého perutýna, mořské hvězdice, trnuchy, medúzy, jazyku zebrovitého či v korálech žijícího smrtonosného hada vodnáře.

Ačkoli je kolem přeměn této nevelké chobotnice zatím více nezodpovězených otázek než spolehlivých faktů, víme, že proměny nevolí čistě náhodně. Například jako obranu při útoku jednoho druhu dravých ryb vybere záměrně podobu výše zmíněného hada vodnáře, který je jejich predátorem.

A jedna zajímavost nakonec. V českém jazyce je slovo mimikry nesklonné podstatné jméno a používá se výhradně v množném čísle.


Zajímá vás příroda a její rozmanitost? Přihlaste se ke studiu biologie na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni.

 

Foto: Pixabay

Zdroje: National GeographicSealife BaseNatureOctopus Worlds