Jak věda inspiruje science fiction? Může tento žánr naopak pomoci vědeckému výzkumu? Jak moc musí tvůrci sci-fi příběhů respektovat platné fyzikální zákony? Podívejte se s námi na knihy, které vědu a literaturu propojily a často ukázaly budoucí směr vývoje technologií.
Co je první rada, když někomu není dobře a je nachlazený? „Zalez do postele a pořádně se vyspi,“ asi uslyšíte nejčastěji. A je to správně, protože spánek má veliký vliv na náš imunitní systém.
Zejména v nových technologiích spotřebuje lidstvo nesmírné množství těžkých kovů. Může být odpovědí na tvrdé metody jejich těžby a ubývající zdroje šetrný agrotěžařský průmysl?
Způsoby, jakými se pohybují hadi, jsou samy o sobě fascinující. Doposud byly známy čtyři. Vědci však nyní u jednoho druhu objevili předtím zcela neznámou, fascinující techniku šplhu. Při tomto novém způsobu pohybu had využívá cosi jako smyčku lasa. Obejme sloup nebo kmen stromu spodní částí těla a ocasem se přibližně v polovině svého trupu zahákne. Zvíře tak nesklouzne a v horní polovině má dostatečnou oporu pro vyhledání dalšího záchytného bodu, než se posune výše.
Blíží se oslavy příchodu nového roku, od kterého si celý svět slibuje vymanění se z područí zničující pandemie. Přechod do dalšího 365denního cyklu nepochybně uvede tradiční praskání petard a tanec barevných květů na noční obloze. Na čem je vlastně založena pestrost ohňostrojů?
Netopýři se ve vysoké rychlosti dovedou nejen vyhýbat překážkám, ale bez problémů se z letu zavěsí vzhůru nohama do klidové polohy. Vědci nyní po dlouhých výzkumech zjistili, jak své kaskadérské kousky provádějí. Netopýři a další zástupci řádu letounů mají zdánlivě nemotorná a v poměru k váze svého těla ze všech létajících živočichů nejtěžší křídla. Jejich obratnost je v tomto ohledu tedy velmi zarážející a dosud byla jedním z tajemství světa zvířat.
Přeložit si text například z čínštiny do libovolného jazyka pouhým zkopírováním úryvku do automatického překladače může sice přinášet jazykově úsměvné výsledky, ale nemálo lidí neznalých cizích jazyků si díky tomu bez problémů přečte například denní dávku zpráv ze světa. Co ale zkusit překlad z jazyka, kterým už tisíce let nikdo nemluví? Jazyka, který místo písma používal speciální piktogramy?
Zatímco se svět v jednadvacátém století potýká s pandemií koronaviru označovaného jako COVID-19, nový archeologický objev může změnit pohled na dějiny jiné nemoci. Syfilitida byla dlouhou dobu spojována s objevem Ameriky. Převratné metody výzkumu ale naznačují něco jiného.
Na území Evropy se vyskytuje asi 225 domorodých jazyků, což jsou asi 3 % celkového počtu jazyků na světě. Jazykovou rozmanitost starého kontinentu připomíná 26. září Evropský den jazyků (European Day of Languages).
Interaktivní výstava promění na dva dny plzeňské centrum ve vědeckou laboratoř. Přes třicet expozic představí vědecké obory z netradičního úhlu pohledu. V ulicích města se tak setkáte s mnoha experimenty, vycházejícími z našeho běžného života, i s pokusy, které jinde neuvidíte. Řadu věcí si přitom můžete vyzkoušet na vlastní kůži. Kromě toho si budete hrát, závodit, soutěžit a přesvědčíte se, že věda je opravdu pro každého a není třeba se jí bát. Bavte se na Dnech vědy a techniky se Západočeskou univerzitou v Plzni!
