Hřebeník velký (Ophiodon elongatus) je dravá ryba žijící v severním Pacifiku. Patří do řádu ropušnicotvárných, do třídy paprskoploutvých.
V dospělosti většinou dorůstá půlmetrové délky, ale zaznamenáni byli i jedinci o celý metr delší. Jejich šupiny mají ozubený vnější okraj. Tomuto typu šupin se říká ktenoidní.
Dnes je více než 10 % všech manželství na celém světě uzavíráno mezi bratrancem a sestřenicí z prvního nebo druhého kolena. V některých regionech dosahuje podíl těchto svazků až 60 %, jinde je od toho odrazováno. Jak tomu bylo v minulosti je ale zdokumentováno jen sporadicky. Údaje pocházejí z evropských královských rodů, starověkého Egypta, od Inků a z Havaje před kontaktem s evropskou civilizací. Příbuznost rodičů u našich předků zkoumal tým vědců z Institutu Maxe Plancka v Lipsku a z Chicagské univerzity, který vedl populační genetik Harald Ringbauer.
Víte, jak se chovají lišky, mývalové a kuny ve velkoměstě? Vztahy mezi živočichy mohou být různé – soutěžení, spolupráce, vyhýbání se a podobně. Zvláštním případem
Na Fakultě elektrotechnické ZČU vyvinuli simulátor padákového kluzáku s podporou virtuální reality pro výcvik pilotů a zvýšení jejich bezpečnosti.
Hlavním cílem řešeného projektu ve spolupráci s firmami Skeleton Software a Beskydská škola létání je vyvinout pokročilý letecký simulátor padákového kluzáku s podporou virtuální reality. Snahou celého projektu je napodobit reálný let kluzáku ve volném prostoru se zahrnutím okolních vlivů, jako je vliv počasí, denní doby nebo proudění vzduchu. Začínající i pokročilí piloti mají možnost bezpečně cvičit nestandardní a v reálném letu nebezpečné stavy jako je částečné nebo úplné sklopení padáku v turbulentních prouděních nebo odhadovat podmínky a prostor na přistání v neznámých letových terénech.
Větve stromů mají různou velikost, tvar, mohou být kluzké, pokryté lišejníky a podobně. Přesto na nich ptáci dokážou přistávat a zase z nich odletět. Tato přizpůsobivost je dána stavbou prstů a schopností udržovat rovnováhu, což jsou klíčové aspekty také pro zdokonalení přístrojů. Dnešní roboti však mají velmi omezenou schopnost uchopovat nepravidelné předměty, což mj. omezuje přistávání na nerovném povrchu. Jak tuto situaci vyřešit?
Pokusy na vesmírné stanici ISS ukázaly, že pavouci nepotřebují pro tkaní sítí zemskou gravitaci. Pavučiny jsou symetričtější než na Zemi, ale pouze v případě, že byly vytvářeny za tmy.
Kruhové pavučiny usoukané v přírodě bývají u mnoha druhů ve spodní části mírně širší. V důsledku této asymetrie je také střed pavučiny posunut k hornímu okraji. U středu pavouci čekají, až chycený hmyz rozvibruje vlákna. Číhají při tom hlavou dolů, neboť ve směru gravitace se dostanou ke své kořisti rychleji.
Představte si robota tak malého, že se může podílet na operačních zákrocích uvnitř lidského těla. Nebo skládat výrobky z mikroskopických součástek. Na vývoji a testování právě takových robotů pracují na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. Vítejte v budoucnosti biomedicíny a chytré elektroniky.
Z astronomického hlediska to bude mimořádný jev, Země zastíní měsíční kotouč na dobu delší než tři hodiny. Nejdelší zatmění Měsíce za posledních 581 let nastane v pátek 19. listopadu. Potrvá 3 hodiny, 28 minut a 23 sekundy.
Čím si v minulosti Venuše prošla, když dospěla k nynějšímu stavu? Mohl by Zemi čekat stejný osud, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt? Je Venuše stále geologicky aktivní, mohl na ní kdysi být oceán, ba dokonce i život?
Zvuk u lidí vyvolává vzdálené a příjemné vzpomínky ještě častěji než čich nebo vizuální impulzy. Výzkumníci na základě dotazníků sestavili žebříček zvuků vyvolávajících vzpomínky – vévodí mu štěbetání ptáků, mořské vlny narážející na pobřeží a fragment oblíbené písně.
