Víte, jak se gramaticky liší jednotlivé jazyky?

Na světě se mluví asi 7 tisíci jazyky. Odlišují se slovosledem, konstrukcí vět a mohou se výrazně lišit gramatikou. Některé vždy vyjadřují kategorie jako jsou rod, číslo, způsob, čas, zatímco jiné jazyky je nesignalizují nebo jen volitelně. Někdy lze mnohoslovné věty přeložit v jiném jazyce jediným výrazem. Co mají všechny jazyky společného, jak moc se liší a jak se ovlivňují sousedící jazyky?

Tyto a další otázky lze nyní poodhalit pomocí srovnávací databáze gramatiky – Grambank. Tato dosud největší veřejná databáze svého druhu obsahuje 2 430 jazyků z 215 jazykových rodin ze všech obydlených kontinentů a je plánováno její další rozšiřování. Tým, který vedla Hedviga Skirgård z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku (spolková země Sasko), spolupracoval na vzniku databáze s více než 60 institucemi z celého světa.

Pro zaznamenané jazyky byly shromážděny informace o gramatických jevech, jako je slovosled, způsob skloňování, existence rodově specifických zájmen aj. Databáze obsahuje celkem 195 jednotlivých gramatických charakteristik. Jazyky vykazují obrovské množství možných kombinací. Např. mnoho jazyků má stejně jako čeština samostatná zájmena pro „on“ a „ona“, některé ale také mužskou a ženskou variantu „já“ nebo „ty“. Rozmanitost je mimořádná, ale přesto existují limity. To dokládají jazyky původních obyvatel Ameriky, které se po tisíciletí vyvíjely izolovaně, a přesto jsou svou strukturou relativně podobné ostatním jazykům světa.

První analýzy dat shromážděných v databázi ukazují, že v gramatické podobnosti jazyků hraje mnohem větší roli historická příbuznost než geografický kontakt. Vědci také objevili mnohem větší flexibilitu v kombinaci gramatických rysů, než mnozí teoretici předpokládali. O rozmanitosti vypovídá fakt, že z oněch 2 430 jazyků jich pouze pět má zcela totožné gramatické charakteristiky.

Dále tým hledal nejneobvyklejší jazyky, tedy ty s nejunikátnější kombinací gramatických charakteristik. Jedná se např. o indiánské jazyky jako je Movima v Bolívii a některé jazyky Papuy Nové Guineje. Těmito jazyky hovoří jen několik tisíc osob. Vážně ohroženy vymizením jsou především jazyky severní Austrálie a části Jižní a Severní Ameriky. Odhaduje se, že bez snah o oživení a záchranu bude v příštích 40 letech každý měsíc ztracen přibližně jeden jazyk.

„Každý jednotlivý jazyk skrývá jedinečný a nenahraditelný zdroj informací v něm zakódovaných.“, vysvětluje vědecký tým. Zkoumání jazyků umožňuje poodhalovat kulturní a biologické charakteristiky od náboženské víry přes ekonomické chování a hudební tradice až po genetické linie. To nyní usnadňuje právě nová databáze. Jazyk je naším kulturním dědictvím. Představuje jedinečný vhled do historie a zároveň je důležitý pro kulturní identitu a zachování tradičních znalostí, ačkoliv se neustále vyvíjí. Mateřština určuje také způsob našeho vyjadřování a komunikace a také to, jak přemýšlíme.

Zajímá vás vývoj lidských kultur, a to nejen po stránce jazykové? Přihlaste se ke studiu sociální a kulturní antropologie na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Zdroj:

www.wissenschaft.de/gesellschaft-psychologie/neue-datenbank-zeigt-die-bedrohte-vielfalt-der-sprachen/

www.science.org/doi/10.1126/sciadv.adg6175