Víte, že vhodnou volbou krmiva lze snížit množství skleníkových plynů v atmosféře? DATUM:5 března, 2021 AUTOR:Štěpánka Čížková V rámci snahy o snížení produkce skleníkových plynů
Sršni patří k známým nepřátelům včel. Obzvláště ohrožena je včela východní (Apis cerana) rozšířená v Asii, na kterou útočí tamní obří sršeň Vespa soror (sršní dělnice měří až 35 mm, včely východní jen 10–11 mm).
Cizokrajné potraviny byly do Evropy a Středomoří dováženy již před tisíciletími. Řada archeologických nálezů to dokládá s jistotou z doby starověkého Říma. Nová studie vědců pod vedením Philippa Stockhammera (Ludwig-Maximilians-Universität München) však našla důkazy o dálkovém obchodu z výrazně vzdálenější minulosti.
Délka života závisí z velké části na našem způsobu života a životním prostředí. Díky kvalitnější výživě, hygieně a lékařské péči žijeme déle než naši předci. Na kolik jsou však určující naše genetické predispozice? Dosavadní odhady vlivu dědičnosti se pohybovaly mezi 15 a 30 % a zohledňovaly hlavně korelace délky života mezi pokrevními příbuznými. Délka života manželů však koreluje stejně nebo ještě více.
Umělé i přirozené ultrafialové záření dokáže efektivně ničit viry. Jedná se o vysokofrekvenční záření se schopností poškozovat biologické struktury, zejména genetický materiál (DNA, RNA). Vyšší formy života mají složité ochranné a opravné mechanismy, kterými se poškození brání. Bakterie a viry jsou však do značné míry bezbranné, a proto se využívá umělé UV záření pro sterilizaci různých povrchů.
Mnoho lidí nachází první šediny ještě před svými třicetinami. Šedivění je považováno za obecný projev stárnutí, jeho mechanismy však stále nebyly uspokojivě vysvětleny a žádná studie se dosud nezabývala spojením šedivění a stresu. Práce vědkyně Ayelet Rosenberg z Kolumbijské univerzity v USA (Columbia University, stát New York) a jejích spolupracovníků naznačuje, že tento proces nemusí být nutně trvalý a šedé či bílé vlasy mohou znovu získat původní barvu, pokud výrazně snížíme množství stresu, kterému jsme vystaveni.
Mezi naše velké šelmy patří medvěd, vlk a rys. Střední velikosti dosahuje z původních druhů vydra, liška, jezevec a kočka divoká. Z malých šelem je nejznámější tchoř, kuna a lasice kolčava. Poznáš je podle srsti?
Přírodu v Plzni a jejím okolí osídluje řada invazních a expanzivních rostlin, které mohou vytlačovat původní druhy. Poznáš podle detailu deset nejběžnějších?
Kolik toho (ne)víš o vývoji života na Zemi? Otestuj své znalosti v kvízu!
Divocí koně, sobi a zubři mohou zpomalit tání trvale zmrzlé půdy, a tím i oteplování planety. V arktických oblastech může zvýšení počtu býložravců výrazně narušit izolační vrstvu sněhu, což vede k ochlazování půdy.
