Hádanka – Poznej vynález (4. díl)
Máme tu další hádanku z našeho seriálu o vynálezech. Poznáte i tentokrát podle nápověd, o jaký vynález se jedná?
Máme tu další hádanku z našeho seriálu o vynálezech. Poznáte i tentokrát podle nápověd, o jaký vynález se jedná?
Dvoumetrová malba klokana na severozápadě Austrálie byla identifikována jako nejstarší figurální skalní malba na tomto kontinentu. Je známa již dlouho, ale až nyní se pomocí zbytků starých vosích hnízd podařilo určit její stáří. Vyobrazení vzniklo před více než 17 tis. lety.
Máte na stole vše srovnané a dobře zorganizované? Nebo z nepřehledné změti papírů, psacích potřeb a výpočetní techniky nesměle vykukuje jen roh pracovní desky? Podle nedávné studie to může souviset s tím, jak jste tvůrčí.
Lidé patrně pojali myšlenku, že mohou zkusit létat, když sledovali vzduchem se pohybující zvířata kolem sebe. Z přírody pochází celá řada konstrukčních řešení, která posouvají naše technologie vpřed. Tomuto inženýrskému napodobování přírody se říká biomimikry neboli biomimetika.
Kiribati. Rovníkový stát v Pacifiku, zahrnující 35 ostrovů, útesů a atolů o relativně malé celkové rozloze (811 km2), rozprostřených do neuvěřitelné délky 4000 km. Při oslavách Nového roku je na řadě jako první. Jenže v poslední době má více starostí, než důvodů k oslavě.
Třetí ze série hádanek nás zavede do světa využívání přírodní energie. Poznáte podle nápověd, o jaký vynález se jedná?
Otázky, zda byla dřív slepice nebo vejce trápí lidstvo odnepaměti. Patří k nim také úvaha, jestli je zebra černá s bílými pruhy, nebo naopak. Možná vás překvapí, že i na toto téma se vedou seriózní vědecké výzkumy.
A je tu další hádanka. Poznáte podle nápověd, o jaký vynález se jedná? Je to vynález velmi významný – změnil celý svět.
Vačice, koaly, tasmánští čerti, klokani. Savci známí jako vačnatci. Ti poslední, s kapsou s vykukujícím mládětem, jsou přímo ikonickými zástupci této skupiny. Ale jak vlastně vypadá klokaní kapsa uvnitř? A jak probíhá její údržba?
V suchých oblastech světa je obvykle nedostatek zdrojů energie a nouze o vodu. Slunce tu svítí celé dny a neustále vše vysušuje. Přesto i zde voda je, a sice ve vzduchu ve formě vodní páry. V noci může relativní vzdušná vlhkost přesáhnout i 60 procent. Přeměna vodní páry na použitelnou kapalinu je už dlouhodobě cílem výzkumníků. Tým ze saúdskoarabské univerzity King Abdullah University of Science and Technology v Thuwalu, který vede Peng Wang, již vyvinul slibné koncepty. Ve své aktuální studii ukazují, jak lze moduly pro výrobu solární energie efektivně využít k získávání vody ze vzduchu.