Interaktivní výstava promění na dva dny plzeňské centrum ve vědeckou laboratoř. Více než třicet expozic představí vědecké obory z netradičního úhlu pohledu.

Asi každý z nás zažil stresující situaci při domácím úklidu, práci na zahradě nebo při přípravě občerstvení pro hosty, kdy jste si povzdechli: „Proč mám jen dvě ruce.“ Napadlo vás, zda by vám více rukou pomohlo lépe zvládnout více manuálních úkolů? Jak by si naše tělo a hlavně mozek poradily s ovládáním další končetiny?

V dnešní době nám připadá zcela přirozené, že v obchodě koupíme řecký jogurt, italské těstoviny či francouzské víno. Zřejmě by nás nenapadlo, že takový pohyb zboží probíhal v Evropě již ve starověku. Archeologické nálezy v osadách keltských kmenů žijících před 2 600 lety na území Francie, Německa ale také západních a jižních Čech vypovídají nejen o bojích a hraničních střetech s římskými vojsky, ale také o čilém obchodu, jehož předmětem byly často produkty z dalekého středomoří.

Co se s námi děje, když spíme? Jak funguje náš mozek, naše svaly a ostatní orgány v našem těle? To jsou témata, která vědce odjakživa fascinovala. Poznatky o procesech probíhajících v lidském organismu v době spánku se prohlubují v souvislosti s vývojem vědy a zejména pak s technickými možnostmi monitorovat činnost mozku.

V roce 1961 vyhlásil prezident USA John F. Kennedy cíl pro americký vesmírný program – do konce dekády stanout na povrchu Měsíce a bezpečně se vrátit na Zemi. A 20. července 1969 mohl sledovat, jak astronauti mise Apollo 11 na Měsíci opravdu přistáli.

Pokud pocházíte z jednojazyčného rodinného prostředí a stále bojujete se zvládnutím dalšího jazyka, možná vás napadlo, jakou výhodu mají lidé, kteří vyrůstali v bilingvní rodině. Mají-li tyto děti štěstí a žijí společně s oběma rodiči, jejich znalost obou jazyků dosahuje zpravidla úrovně rodilého mluvčího.