Věděli jste, že škvoři mají křídla? Skutečně je to tak! Že jste si jich nikdy nevšimli? To bude tím, že škvor dokáže svoje křídla sbalit natolik dokonale, že je na jeho těle prakticky nezaznamenáte. Je totiž mistr v origami. Díky jedinečné technice skládání jsou jeho křídla po rozbalení desetkrát větší než ve složeném stavu. A právě tato dovednost upoutala vědce natolik, že podle škvořích křídel vytvořili koncept, který může ovlivnit jak náš každodenní život, tak třeba vesmírný program.

Naše těla nepatří jen nám. Sdílíme je s obrovským množstvím mikrobů, kteří žijí v našich ústech, na kůži či ve střevech (jejich počet je odhadován na 1014!). Ačkoliv na jednu lidskou buňku připadá deset mikrobů, byl jejich význam v rámci fungování lidského organismu dlouho podceňován. Nyní se však situace změnila a vědci po celém světě nestačí žasnout nad tím, co všechno tento tzv. mikrobiom v těle ovlivňuje a jak obrovský potenciál skýtá jeho výzkum např. při hledání řešení závažných onemocnění.

Lidé, kteří se potápějí do velkých hloubek, pečlivě dbají na to, aby se k hladině nevrátili příliš rychle. Příliš rychlým vynořením by totiž riskovali dekompresní nemoc, která vzniká v důsledku poklesu tlaku, při němž dochází k nahromadění bublin dusíku v krvi. To může mít fatální následky, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil i nyní mediálně známý peruánský rybář Alejandro Ramos Martinez, kterému se po příliš rychlém vynoření při potápění do velké hloubky tělo nafouklo doslova jako balón. Lachtani se však takto potápějí běžně, aniž by to na jejich organismu zanechalo neblahé následky. Jak je to možné? Popírají snad přírodní zákony?