Bav se vědou

Pozvánka na Dny vědy a techniky

Interaktivní výstava promění na dva dny plzeňské centrum ve vědeckou laboratoř. Více než 30 expozic představí vědecké obory z netradičního úhlu pohledu.

V ulicích města se tak setkáte s mnoha experimenty, vycházejícími z našeho běžného života, i s pokusy, které jinde neuvidíte. Řadu věcí si přitom můžete vyzkoušet na vlastní kůži! Kromě toho si budete hrát, závodit, soutěžit a přesvědčíte se, že věda je opravdu pro každého a není třeba se jí bát. Bavte se na Dnech vědy a techniky se Západočeskou univerzitou v Plzni! Přijďte si vyzkoušet, že věda je zábava!

Kuriózní experimenty: Psychedelika jako lék

O možnosti léčení některých onemocnění psychedeliky se odborníci začali intenzivně zajímat již v 50. a 60. letech 20. století. Strach ze zneužívání těchto látek širokou veřejností však následně postavil psychedelika mimo zákon, v důsledku čehož se zastavil také jejich výzkum. V posledních letech však výzkum látek typu MDMA, LSD, psilocybin aj. zažívá renesanci. A výsledky prvních oficiálních studií jsou natolik zajímavé, že se začíná vážně uvažovat o jejich legálním využití v medicíně.

Kuriózní experimenty: Proč lachtani netrpí dekompresní nemocí

Lidé, kteří se potápějí do velkých hloubek, pečlivě dbají na to, aby se k hladině nevrátili příliš rychle. Příliš rychlým vynořením by totiž riskovali dekompresní nemoc, která vzniká v důsledku poklesu tlaku, při němž dochází k nahromadění bublin dusíku v krvi. To může mít fatální následky, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil i nyní mediálně známý peruánský rybář Alejandro Ramos Martinez, kterému se po příliš rychlém vynoření při potápění do velké hloubky tělo nafouklo doslova jako balón. Lachtani se však takto potápějí běžně, aniž by to na jejich organismu zanechalo neblahé následky. Jak je to možné? Popírají snad přírodní zákony?

Kuriózní experimenty: Led jako ochrana před mrazem

Většina stromů odkvetla, koruny jsou obsypány plody. Jaro přišlo a odešlo dřív, než bývalo obvyklé. Pomalu si zvykáme na to, že stromy začínají kvést v únoru. Jenže zima se někdy nerada vzdává a předčasně rozkvetlému stromu dokáže svou mrazivou rukou zasadit smrtelnou ránu. A tak si nejen sadaři a zahrádkáři, ale i někteří vědci začali klást otázku: jak ochránit předčasně rozkvetlý strom před mrazem, když se zima náhle vrátí? Odpověď je překvapivá – pokryjte ho ledem!

Kuriózní experimenty: Proč nám (ne)chutná slané?

Člověk, stejně jako mnoho dalších savců, rozlišuje pět základních chutí – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Tyto chutě přitom vnímá jako příjemné, nebo nepříjemné. Zatímco umami a sladká chuť jsou zpravidla vnímány jako příjemné, kyselá a hořká chuť působí spíše nepříjemně. Zvláštní postavení má chuť slaná, která je v menší koncentraci vnímána jako příjemná, zatímco ve větším množství jako nepříjemná. Proč tomu tak je a jak k tomu dochází?

Kuriózní experimenty: Láska za peníze

Stará lidová moudrost praví, že lásku si za peníze nekoupíš. Podle výsledků výzkumu doktorky Ashley Whillans z Harvard Business School to ale není tak docela pravda.

Podle jejího výzkumu, který provedla na 3000 respondentech žijících v manželství nebo v dlouhodobém partnerském svazku, vede utrácení peněz za aktivity jako úklid domácnosti, praní a žehlení prádla či sekání trávníku k větší spokojenosti ve vztahu. Proč tomu tak je?

Kuriózní experimenty: Fenomén fake news

Termín „fake news“ slýcháme poslední dobou z médií často. Přestože se nejedná o nový jev, nabyl tento fenomén s příchodem sociálních sítí nebývalých rozměrů. Jak často se fake news objevují, jak se šíří a proč? Na tyto otázky se pokusil odpovědět Soroush Vosoughi z Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge, který spolu s kolegy prozkoumal na 3 milióny zpráv, které se v letech 2006 až 2017 objevily na sociální síti Twitter.