Umělé i přirozené ultrafialové záření dokáže efektivně ničit viry. Jedná se o vysokofrekvenční záření se schopností poškozovat biologické struktury, zejména genetický materiál (DNA, RNA). Vyšší formy života mají složité ochranné a opravné mechanismy, kterými se poškození brání. Bakterie a viry jsou však do značné míry bezbranné, a proto se využívá umělé UV záření pro sterilizaci různých povrchů.
Netopýři se ve vysoké rychlosti dovedou nejen vyhýbat překážkám, ale bez problémů se z letu zavěsí vzhůru nohama do klidové polohy. Vědci nyní po dlouhých výzkumech zjistili, jak své kaskadérské kousky provádějí. Netopýři a další zástupci řádu letounů mají zdánlivě nemotorná a v poměru k váze svého těla ze všech létajících živočichů nejtěžší křídla. Jejich obratnost je v tomto ohledu tedy velmi zarážející a dosud byla jedním z tajemství světa zvířat.
Drobnohled, známý též jako mikroskop. Jedná se o přístroj, který několikanásobně zvětšuje sledované předměty. Jako první strůjce mikroskopu se označuje Zacharias Janssen, který měl mikroskop sestavit již na konci 16.století. V dnešní době už samozřejmě používáme celou škálu mikroskopů. Stereomikroskopy, polarizační mikroskopy či elektronové mikroskopy, které mohou objekt zvětšit až milionkrát…
Známé rčení říká, že hudba je lék. Mohla by však také mít anestetické účinky? To se pokusil zjistit německý lékař Julian Oliver Fürmetz, který provedl experiment na 40 pacientech kliniky ortopedie Fakultní nemocnice v Lipsku.
Věděli jste, že škvoři mají křídla? Skutečně je to tak! Že jste si jich nikdy nevšimli? To bude tím, že škvor dokáže svoje křídla sbalit natolik dokonale, že je na jeho těle prakticky nezaznamenáte. Je totiž mistr v origami. Díky jedinečné technice skládání jsou jeho křídla po rozbalení desetkrát větší než ve složeném stavu. A právě tato dovednost upoutala vědce natolik, že podle škvořích křídel vytvořili koncept, který může ovlivnit jak náš každodenní život, tak třeba vesmírný program.
Naše těla nepatří jen nám. Sdílíme je s obrovským množstvím mikrobů, kteří žijí v našich ústech, na kůži či ve střevech (jejich počet je odhadován na 1014!). Ačkoliv na jednu lidskou buňku připadá deset mikrobů, byl jejich význam v rámci fungování lidského organismu dlouho podceňován. Nyní se však situace změnila a vědci po celém světě nestačí žasnout nad tím, co všechno tento tzv. mikrobiom v těle ovlivňuje a jak obrovský potenciál skýtá jeho výzkum např. při hledání řešení závažných onemocnění.
Interaktivní výstava promění na dva dny plzeňské centrum ve vědeckou laboratoř. Více než 30 expozic představí vědecké obory z netradičního úhlu pohledu.
V ulicích města se tak setkáte s mnoha experimenty, vycházejícími z našeho běžného života, i s pokusy, které jinde neuvidíte. Řadu věcí si přitom můžete vyzkoušet na vlastní kůži! Kromě toho si budete hrát, závodit, soutěžit a přesvědčíte se, že věda je opravdu pro každého a není třeba se jí bát. Bavte se na Dnech vědy a techniky se Západočeskou univerzitou v Plzni! Přijďte si vyzkoušet, že věda je zábava!
Lidé, kteří se potápějí do velkých hloubek, pečlivě dbají na to, aby se k hladině nevrátili příliš rychle. Příliš rychlým vynořením by totiž riskovali dekompresní nemoc, která vzniká v důsledku poklesu tlaku, při němž dochází k nahromadění bublin dusíku v krvi. To může mít fatální následky, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil i nyní mediálně známý peruánský rybář Alejandro Ramos Martinez, kterému se po příliš rychlém vynoření při potápění do velké hloubky tělo nafouklo doslova jako balón. Lachtani se však takto potápějí běžně, aniž by to na jejich organismu zanechalo neblahé následky. Jak je to možné? Popírají snad přírodní zákony?
Představte si, že přijdete do lékárny a u přepážky s nápisem „Výdej léků na recept“ obdržíte lahvičku s parazity. Nikoli nedopatřením – parazity vám totiž předepsal váš lékař. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Omyl. Takhle nějak totiž může vypadat medicína v blízké budoucnosti.
Na začátek nutno podotknout, že v úplné tmě nevidí žádný živočich. K vidění je vždy potřeba určité minimální množství světla, aby došlo k podráždění světločivných buněk v oku.
