Bav se vědou

Víte, jak dokáží netopýři přistávat vzhůru nohama?

Netopýři se ve vysoké rychlosti dovedou nejen vyhýbat překážkám, ale bez problémů se z letu zavěsí vzhůru nohama do klidové polohy. Vědci nyní po dlouhých výzkumech zjistili, jak své kaskadérské kousky provádějí. Netopýři a další zástupci řádu letounů mají zdánlivě nemotorná a v poměru k váze svého těla ze všech létajících živočichů nejtěžší křídla. Jejich obratnost je v tomto ohledu tedy velmi zarážející a dosud byla jedním z tajemství světa zvířat.

Běžné věci pod mikroskopem

Drobnohled, známý též jako mikroskop. Jedná se o přístroj, který několikanásobně zvětšuje sledované předměty. Jako první strůjce mikroskopu se označuje Zacharias Janssen, který měl mikroskop sestavit již na konci 16.století. V dnešní době už samozřejmě používáme celou škálu mikroskopů. Stereomikroskopy, polarizační mikroskopy či elektronové mikroskopy, které mohou objekt zvětšit až milionkrát…

Kuriózní experimenty: Škvor – náš vzor!

Věděli jste, že škvoři mají křídla? Skutečně je to tak! Že jste si jich nikdy nevšimli? To bude tím, že škvor dokáže svoje křídla sbalit natolik dokonale, že je na jeho těle prakticky nezaznamenáte. Je totiž mistr v origami. Díky jedinečné technice skládání jsou jeho křídla po rozbalení desetkrát větší než ve složeném stavu. A právě tato dovednost upoutala vědce natolik, že podle škvořích křídel vytvořili koncept, který může ovlivnit jak náš každodenní život, tak třeba vesmírný program.

Kuriózní experimenty: Tajemný mikrobiom

Naše těla nepatří jen nám. Sdílíme je s obrovským množstvím mikrobů, kteří žijí v našich ústech, na kůži či ve střevech (jejich počet je odhadován na 1014!). Ačkoliv na jednu lidskou buňku připadá deset mikrobů, byl jejich význam v rámci fungování lidského organismu dlouho podceňován. Nyní se však situace změnila a vědci po celém světě nestačí žasnout nad tím, co všechno tento tzv. mikrobiom v těle ovlivňuje a jak obrovský potenciál skýtá jeho výzkum např. při hledání řešení závažných onemocnění.

Pozvánka na Dny vědy a techniky

Interaktivní výstava promění na dva dny plzeňské centrum ve vědeckou laboratoř. Více než 30 expozic představí vědecké obory z netradičního úhlu pohledu.

V ulicích města se tak setkáte s mnoha experimenty, vycházejícími z našeho běžného života, i s pokusy, které jinde neuvidíte. Řadu věcí si přitom můžete vyzkoušet na vlastní kůži! Kromě toho si budete hrát, závodit, soutěžit a přesvědčíte se, že věda je opravdu pro každého a není třeba se jí bát. Bavte se na Dnech vědy a techniky se Západočeskou univerzitou v Plzni! Přijďte si vyzkoušet, že věda je zábava!

Kuriózní experimenty: Proč lachtani netrpí dekompresní nemocí

Lidé, kteří se potápějí do velkých hloubek, pečlivě dbají na to, aby se k hladině nevrátili příliš rychle. Příliš rychlým vynořením by totiž riskovali dekompresní nemoc, která vzniká v důsledku poklesu tlaku, při němž dochází k nahromadění bublin dusíku v krvi. To může mít fatální následky, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil i nyní mediálně známý peruánský rybář Alejandro Ramos Martinez, kterému se po příliš rychlém vynoření při potápění do velké hloubky tělo nafouklo doslova jako balón. Lachtani se však takto potápějí běžně, aniž by to na jejich organismu zanechalo neblahé následky. Jak je to možné? Popírají snad přírodní zákony?

Kuriózní experimenty: Zachrání populaci před hladem mikrobi?

Podle odhadů bude v roce 2050 na Zemi žít 9 až 11 miliard obyvatel! A tak se nelze vyhnout palčivé otázce: co budou tito lidé jíst? Více než polovina kalorií, které dnes lidé přijímají, pochází z rostlin – především z rýže, pšenice a kukuřice. Další rozšiřování zemědělských ploch, které vznikají např. na úkor deštných pralesů, v kombinaci s obrovským množstvím používaných chemikálií v podobě herbicidů, pesticidů či hnojiv však má fatální vliv na kvalitu prostředí, ve kterém žijeme. Jak ale nakrmit dvakrát tolik hladových krků, aniž bychom naši planetu zcela zdevastovali?